Opava - „V Opavě, kde Maria sobě stánek zvolila, k milosrdné pomodlit se, duše moje toužila,“ takto začíná píseň o devíti slokách, kterou v opavském kostele sv. Vojtěcha každoročně zpívají poutníci před obrazem Panny Marie, Matky milosrdenství. Opavská Madona se těší úctě obyvatel města od začátku 18. století. V Roce milosrdenství se jí přišli v sobotu 14. 5. poklonit věřící z celé diecéze. Mši svatou sloužil generální vikář Mons. Martin David, který také vedl procesí do konkatedrály, kde pouť zakončila Májová pobožnost.
Tři důvody pro Matku milosrdenství
„Proč Pannu Marii nazýváme Matkou milosrdenství?“ Položil otázku generální vikář a ve své promluvě vysvětlil tři důvody spojení Ježíšovy matky s Božím milosrdenstvím. Prvním důvodem je samotné Mariino mateřství. „Nosí milosrdenství ve svém srdci. Tvář otcova milosrdenství, tvář Ježíšova roste od Zvěstování pod jejím srdcem.“ Druhým důvodem je skutečnost, že Panna Maria Boží milosrdenství oslavuje a chválí ve svém Magnifikat. Chválí Boha, který je milosrdenství. „Jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení.“ Třetím důvodem našeho vzývání Panny Marie, jako Matky milosrdenství, je její svědectví od kříže. „Byla to právě Maria, která stála s Janem pod křížem a dosvědčuje nám Ježíšova slova ‚Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.‘ Je svědkem toho, že Boží milosrdenství nezná hranic.“
Mariánská úcta trvá tři sta let
Obraz Opavské Panny Marie se těšil velké úctě Opavanů, kteří zejména v těžkých dobách prosili o její přímluvu. Podle zprávy z roku 1732 byly hlavy Panny Marie a Ježíška na obraze ozdobeny zlatými korunami s drahými kameny. Celý obraz pak byl pokrytý stříbrným a zlatem vykládaným plechem. Všechny ozdoby obrazu, ale i oltáře a kaple, kde byl umístěn, pocházely ze zlatých a stříbrných záslibných darů a peněz, které věřící věnovali s vděčností za prokázané milosti. Před obrazem se konaly pobožnosti a v první polovině 18. století se v kostele sloužilo i více než 4000 mší svatých ročně. Poutníků do Opavy zamířilo ročně okolo sta tisíc. Hlavní pouť se konala vždy v sobotu po slavnosti Nanebevstoupení Páně.
Milostný obraz zničila 2. světová válka
S rostoucí úctou lidu k obrazu rozhodli se opavští jezuité požádat olomouckého biskupa Wolfganga Schrattenbacha, aby byl obraz prohlášen za milostný. Z rozhodnutí kardinála Schrattenbacha byla ustavena komise pod vedením olomouckého kanovníka Františka Gianniniho. Jejími dalšími členy byli kralický děkan Antonín Dreser, opavský děkan Jiří Urban, hlučínský děkan Liborius Manka, lékař opavského vévodství Dr. Jan Josef Piskurek, opavský městský lékař Dr. Jan František Frühauf, a ranhojiči Mikuláš Flügge a Ondřej Jan Piskurek. Výsledkem vyšetřování bylo, že 6. června 1734 byl obraz slavnostně prohlášen za milostný. Po tomto prohlášení úcta k obrazu dále rostla.
Původní obraz tzv. Opavské Madony se nedochoval. Zničen byl při požáru kostela při osvobozovaní města v květnu 1945. Při obnově kostela byla pořízena kopie původního obrazu Panny Marie.
Foto: Pavel Zuchnický
Fotografie najdete ve fotogalerii v sekci Publicita.
