Hať – Komu se v životě stane, že ráno odejde na mši do vedlejšího státu a že poté, co vyjde z kostela, zjistí, že je vlastně doma? Přesně to zažili před sto lety občané Darkovic, když šli 16. 3. 1923 na pohřeb panu Hruškovi do Hatě, která tehdy patřila Německu. „Museli překročit hranici a projít kontrolou. Po pohřebním obřadu, než se stihli vrátit domů, se octli v Československu, protože Hať, stejně jako Píšť, k němu byla mezitím připojena. V ranních hodinách byly obě obce obsazeny československým bezpečnostním aparátem,“ obeznamoval s historickými událostmi muzejní pedagog Muzea Hlučínska Jiří Neminář v Hati na Setkání na hranici.
Areál hřiště Kotlina v Hati se na sobotní odpoledne 20. 5. stal vzpomínkovým místem na významnou událost. Obce Hať a Píšť si připomínaly 100 let od připojení k Československu. Přítomní nejdříve slavili s děkanem Hlučínska P. Pavlem Kuchařem a kněžími obou obcí mši svatou a následně proběhl bohatý program za přítomnosti představitelů okolních obcí i z polské strany, zástupců mnoha spolků a organizací, ale ani střípky z minulosti z úst Jiřího Nemináře.
Lidé si připomínali den, kterému po první světové válce předcházela diskuse, jaké území bude odtrženo od, v té době německého ratibořského okresu, a kudy povede nová státní hranice s Německem. Muzejní pedagog popisuje situaci: „Táhlý spor vyřešil v roce 1920 francouzský generál Henri Le Rond, který na mapu načrtl přímku s tím, že území o přímky na jih připadne Československu a sever zůstane v Německu, ale garantoval, že se jedná o čistě praktické opatření, které na konečné stanovení státní hranice nebude mít vliv. To porušil, když se stal předsedou Mezispojenecké plebiscitní komise pro Horní Slezsko a vyžadoval dodržení své přímky. Státní hranice tedy protínala katastry obcí Hať, Ovsiště a Píšť. To komplikovalo situaci, ale o osudu těchto obcí bylo definitivně rozhodnuto až v roce 1923. Obce Hať a Píšť byly připojeny k Československu, zatímco obec Ovsiště byla z připojení vyjmuta a zůstala v tehdejším Německu.“
Rozdělení významně zasáhlo do osudu mnoha rodin, které se najednou ocitly v různých státech. Zasáhla i do duchovního života obcí, kdy připojení opět sjednotilo haťskou farnost, zatímco píšťskou rozdělilo. Tamní filiálky se pak osamostatnily a dokonce si v Ovsištích a Boleslavi postavili nové kostely. „Připomínání si tohoto historického milníku je pro nás důležité. Žili jsme na jednom území, které se najednou předělilo. Přátelství a spolupráce mezi námi zůstaly. Nás hranice nerozdělila, nás hranice spojila,“ zdůrazňuje starosta obce Píšť Daniel Fichna. Jeho slova potvrzuje i Martin Baďura, starosta Hatě: „Jsem z našeho setkání dojatý, připomíná nám, že hranice nejsou zdi, ale čáry na mapě, protože k sobě máme blízko.“
Historickou událost si již občané připomínali v rámci první vzpomínkové akce na konferenci Historická událost dnešníma očima, kterou obce ve spolupráci s Muzeum Hlučínska uspořádali 19. března 2023 v Píšti.
Fotogalerie: Kamil Bančík
