Dnešní texty spojuje čekání. Dokdy? „Dokud rodička neporodí,“ říká tajemně Izaiáš. Evangelium už jasně říká, kdo je ta rodička – Maria, jejíž mateřství Alžbětě odhaluje sám Boží Duch. A List Židům dává dítěti v Marině lůně jméno: Ježíš Kristus. Nakonec žalm. Ten jakoby zvýrazňoval, že čekání je již dlouhé, a naléhavě se obrací na Pána, aby již jednal: poslouchej, zaskvěj se, vzbuď, přijď, vrať se, shlédni, navštiv, chraň!
Slavnost Narození Páně je za pár dní. Naše čekání vrcholí. Doufám však, že to není čekání jen na Vánoce, ale zejména na setkání a přebývání s Ježíšem. Čekání, že i nás naplní (znovu a znovu) Duch Svatý a probudí v nás naléhavou touhu po záchraně. Neboť i naše doba (tak jako každá před námi i každá, která možná ještě přijde) vyžaduje Boží zásah, aby jeho maličcí nezahynuli. Vždyť v nikom jiném nemáme naději, jen ve svém Bohu.
Právě toto vědomí – že Bůh je naše naděje, že Bůh je s námi – nám dává schopnost prožívat v klidu i tyto dny. Pokud nás omezení účasti na mši svaté, ale i jakékoli jiné omezení obírají o klid, šíříme-li kolem sebe hněv, vzdor, jsme-li příčinou rozděleni, hádek, sváru ve vlastních rodinách či na pracovišti, tyto dny nás volají konat pokání za naše bezbožné (bez Boha) úsilí řešit věci vlastními silami a znovu přijmout Boží pokoj. A s klidem v srdci hledat nové cesty.
Všimni si Marie. Dostala se do nové situace a vydala se na novou cestu. Spěchala být s těmi, u kterých doufala najít porozumění, potěchu, povzbuzení. Určitě ji vedl Boží Duch.
I my jsme v situaci, v jaké nikdo z nás nikdy nebyl. Proto je naším úkolem – i oficiálně zadaným Svatým Otcem Františkem – vydat se na novou cestu. Jsme povoláni učit se společně kráčet tak, abychom si byli navzájem oporou, ne kamenem úrazu a skálou pohoršení. Neboť individualismus, který jsem zmiňoval v minulém textu, nás vede na scestí, kde se vytváří chorobné napětí a hříšný hněv. Ale společné kráčení nás vede ke klidu, který je tvořivý a hledá dobro, zejména věčné dobro každého, s kým putujeme.
Maria šla k Alžbětě a spolu kráčeli tři měsíce. S kým chci kráčet na synodální cestě? Už jsem někoho pro toto kráčení oslovil, nabídl společenství víry, naděje a lásky?
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk
Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda
Foto: Pixabay.com
