„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Víš, co znamená jásat? Mám za to, že svatý Augustin říká, že když lidé například při žních zpívají, radostí postupně přejdou k jásotu, čili ke zvukům, které nejsou slova, poněvadž už nemají slov, jimiž by vyjádřili svou radost. Dnes při žních asi málokdo jásá, spíše můžeme jásot zažít při nějakých sportovních závodech, když „naši“ vítězí.
Liturgické texty této neděle nás však k jásotu přímo vybízejí: „Jásejte Bohu, všechny země!“ (Ž 67,1), jakoby jásot bylo něco víc než radost z úspěchu, radost ze žní. Jásot je zde požadován jako něco, čehož je člověk schopen na základě poslušnosti Bohu, lásky k Bohu. Bez ohledu na to, jakou mám náladu, jak se cítím, jaké bolesti mě sužují… Zkrátka, požadavek: „Jásejte!“ Dá se to? Není takový „vynucený“ jásot přetvářkou?
Pokud by měl být náš jásot výsledkem pouze našeho úsilí, tak bychom nejspíš jásali velice málo. Důvody jsou asi každému zjevné. Lidsky je nám bližší úzkost, obavy, strach, možná záblesk radosti. Myslím, že právě proto žalmista vyzývá k jásotu všechny země. A tvorstvo jako takové určitě nemá problém jásat. Stačí se ráno zaposlouchat do zpěvu ptáčků, podívat se na rozkvetlou růži s lupeny pokrytými ranní rosou, nebo na třešni obsypanou zralými plody. A když jako lidé máme jásat, máme se vlastně připojit k jásotu přírody kolem nás. Dokud ovšem příroda „jásá“ jen svým bytím, nevědomky, my se máme připojit k jejímu jásotu celým srdcem, na základě vlastního rozhodnutí… Nemusí to být nevyhnutelně jásavými zvuky, celkem klidně to mohou být srozumitelná slova, uspořádána do slov či básní anebo písní. Důležité je jásat.
A máme k tomu nějaký důvod? Máme. Neboť bez ohledu na to, co se právě děje, tři věci se nikdy nemění: náš nebeský Otec nás miluje; Ježíš nás vykoupil; a Duch svatý žije v nás.
„Ale co, když mi vůbec není do zpěvu?“ Zkus se na to podívat takto – které mamince se chce uprostřed noci zpívat svému vystrašenému dítěti? Ona to však udělá a z její písně se v tu chvíli stává úžasný dar lásky. Ze stejného důvodu zpíváme Hospodinu a chválíme ho také my, i přes různé naše pocity a rozpoložení. Matčina ukolébavka neupokojí pouze děťátko, ale pomůže také jí prohloubit lásku a oddanost ke svému dítěti. Podobně i naše chvála a díkůvzdání, náš jásot neoslavuje jenom Boha, ale buduje také pevný základ víry v našem srdci a mysli!
Jásat se dá mnoha způsoby – velmi užitečné a prospěšné je to tehdy, když se na to vůbec „necítíme“! Znáš mnoho žalmů, použij je. Čti je nahlas a hlásej je jako pravdu. Anebo zazpívej oblíbenou duchovní píseň ze mše svaté – píseň, která vypráví o Boží lásce a spáse. Anebo si sestav vlastní modlitbu chvály a díků, kterou si připomeneš, co všechno pro tebe Bůh vykonal. Udělej, co uznáš za vhodné, a nezapomínej, že Bůh ti je nablízku, a že je velmi dobrý a laskavý.
Když je to napsané, zdá se to tak jednoduché. Ale když to zkusíš, tvé vlastní nitro se bude možná vzpírat a také ďábel ti bude namlouvat, abys nehrál divadlo. Nenech se odradit. Uvidíš, že pokud vytrváš, jásot se pro tebe promění v něco, co ti umožní setrvat u Boha v štěstí i v neštěstí, ve zdraví i v nemoci… A o to vlastně jde – být stále s Bohem.
Tak začni jásat a důvěřuj, že Bůh tvůj jásot nenechá bez povšimnutí. Právě naopak – s radostí ho přijme a možná budeš vnímat, jak Bůh jásá nad tebou.
Znáš příběh krále Davida, jak přenášel archu smlouvy do Jeruzaléma (2 Sam 6,1-23)? David ze všech sil tančil před Hospodinem. Doslova o sobě říká, že „křepčil před Hospodinem“. Kéž bychom se všichni dopracovali k takové radosti z Boha, k takovému jásotu! A kéž by byla naše radost z Hospodina nakažlivá, aby zachvátila i lidi, s nimiž žijeme, aby mnozí uvěřili a jásali Bohu…
Modlitba na třicátý devátý týden Roku víry:
Velmi doporučuji Žalm 100. Mně se ovšem v těchto slavnostních dnech ještě více chce zpívat píseň z Kancionálu, která je jakoby naší národní hymnou.
Bože, cos ráčil před tisíci roky
rozžati otcům světlo víry blahé,
jenžto jsi řídil apoštolů kroky
z východu k naší Moravěnce drahé.
[: K tobě hlas prosby z této vlasti vane:
Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
Máš někoho velmi rád? Dej mu přečíst tento Aktivizačník a popovídejte si o tom, co se zde píše.
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk
Překlad: P. Dr. Marcel Puvák