Diecéze – Do Šenova u Nového Jičína přijel v sobotu 12. 11. sv. Martin ne na bílém, ale na hnědém koni a rozdělil se o svůj plášť se žebrákem. Pak se přítomní přenesli do dob sv. Josefa a zhlédli v kostele jeho příběh, který farníci zahráli na poděkování za kněze P. Josefa Motyku, od jehož odchodu na věčnost uplyne 10 let. Když P. Josef v Šenově působil, založil zde tradici martinských farních divadel. Od té doby se zde již odehrálo nejedno představení. Po následující adoraci doprovázené zpěvem byli všichni pozváni na svatomartinskou husu do stanu za kostelem.
V Krnově slavnostní mši svatou v kostele sv. Martina sloužil v neděli 13. 11. místní děkan P. Karel Doležel. Během bohoslužby zazněla Missa brevis od Jacoba de Haana v podání chrámového sboru, který řídil Václav Mička. I zde přijel sv. Martin na koni a věnoval potřebnému svůj plášť.
Sv. Martin v zaniklé obci Kerhartice
Svatomartinská pouť se konala také v prvním pásmu hygienické ochrany Kružberské přehrady – v místech, kde stávala zaniklá obec Kerhartice. Na čtyřicet poutníků se vydalo od chátrajícího průmyslového objektu s komínem podzimní slunečnou krajinou k místu, kde býval hřbitov a kostel sv. Martina. Pobožnost vedl kněz z Velkých Heraltic P. Miroslav Horňák.
Ožila tak místa, kam po většinu roku lidská noha nevstoupí a příroda tam nabyla zpět svou vládu. Po vzkvétající obci zde zůstal již jmenovaný objekt s komínem, torzo kříže, několik zbytků rozpadlých zarostlých zdí ukazujících, kde bydleli lidé, a dva domy. Život zde ukončil po 2. světové válce odsun německého obyvatelstva a následná stavba vodní nádrže. Zůstal po nich opuštěný a postupně chátrající kostel sv. Martina, ale i ten byl nakonec roku 1985 zbořen.
Posledních šest let zde přicházejí věřící z blízkých i vzdálených farností, aby oslavili patrona kostela, z něhož je patrný jen půdorys hřbitova a základy. „Když předcházející duchovní správce otec Petr Knapek zjistil, že zde stál kostel sv. Martina, navrhl, abychom se tady jednou ročně setkali a pomodlili se,“ vypráví Jindřich Korbel, kostelník z nedalekých Bohdanovic. První poutě pořádali i s pravou upečenou husou se zelím. „Ale kvůli zimě jsme od toho upustili. Dneska kousky upečené husy nebo husí paštiku dáváme na chlebíčky, ženy napečou svatomartinské rohlíčky a jiné sladkosti,“ doplňuje pan Korbel. U dobrot, teplé kávy, čaje a vína se nedělní odpoledne vyprávělo, vzpomínalo a lidé včetně jedné maminky s dětmi z Ukrajiny a malého psíka zde prožili opravdové společenství. Na konci všem organizátorům P. Miroslav Horňák poděkoval za přípravu. Nebyla snadná, bylo potřeba dovézt lavice, stůl, upravit informační ceduli, zařídit pořádkovou službu na pouť úzkou vozovkou, ale také opravit dřevěný mostek ke hřbitovu. Zajistila tak, že v místech, kde je převážně slyšet zpěv ptáků a šumění lesa, znovu zazněla i modlitba.
Fotogalerie:
Šenov u Nového Jičína – Jakub David
Krnov – Aleš Repka / Člověk a Víra. Celou fotogalerii najdete zde.
Kerhartice – Jarmila Fussová / Člověk a Víra. Celou fotogalerii najdete zde.
