V liturgii slova během mše svaté je jedna část, které si všímáme, uvědomujeme a pamatujeme asi jen velmi málo. Že by proto, že pokud se nezpívá, tak se dokonce může vynechat (VSRM 63e)?

Je to zpěv Aleluja a verš před evangeliem. Možná nás až tak neupoutá také proto, že je to jedna z mála liturgických činností, během které se koná i jiná činnost – požehnání jáhna (je-li k dispozici), doprovod s evangeliářem a příchod jáhna či kněze k ambonu. My si odzpíváme Aleluja a na to, co zpívá zpěvák, jaksi vypneme mysl. Právě proto chci dnes upozornit na tento verš.


hymn book 7049937 1280


Má totiž důležitou roli, která může nabývat různých rozměrů. Například uvádí (někdy vzdáleně) do tématu evangelia, které se po verši čte. A/nebo upozorňuje na tajemství svátku, který je právě slaven. No a dnes má navíc dost vzácný úkol – spojuje jednou myšlenkou všechna čtení.

„Vstal z mrtvých Kristus, tvůrce všeho, a smiloval se nad lidským pokolením.“ Toto je verš před evangeliem tuto neděli. Evangelium je o zjevení se Krista, který vstal z mrtvých, apoštolem. Verš tím plní první zmiňovanou úlohu. Míří na tajemství celého období, které slavíme - Velikonoční; plní tedy i druhou úlohu. A spojuje všechna tři čtení i žalm do jednoho celku – třetí úkol.

Jak plní tu třetí? Apoštolové před veleradou ohlašují Ježíšovo utrpení, smrt i zmrtvýchvstání a zvěstují nový řád: „Boha je třeba více poslouchat než lidi“ (Sk 5, 29). Proč? Neboť Kristus žije, Bůh ho vzkřísil.

Žalmista hovoří o oslavě Pána, který ho vysvobodil. Smiloval se nad lidským pokolením. Obraz, který přitom používá, se vždy velmi dotkne mého srdce: „Můj nářek jsi obrátil na tanec“ (Ž 30, 12a).

Nakonec Jan ve Zjevení popisuje nebeskou oslavu Tvůrce všeho. Neboť „vše tvorstvo na nebi, na zemi, pod zemí i na moři a všechno, co je v nich“ (Zjv 5, 13) volá Bohu ke slávě.

Všimněme si ještě jednoho – dnešní texty zdůrazňují oslavu. I když Skutky apoštolů trochu jinou, než jsme zvyklí – apoštolové byli natěšeni, že mohli snášet potupu pro Ježíšovo jméno. Možná radostí vyzpěvovali po ulicích Jeruzaléma žalmy… Zjevení popisuje nebeskou oslavu – volání myriád andělů: „Hoden je Beránek…“ A Janovo evangelium hostinu, kterou apoštolům připravil samotný Ježíš. V tomto kontextu je verš před evangeliem vlastně vyjádřením nejdůležitějšího důvodu každé oslavy v církvi.

Proč jsi dnes byl (či půjdeš) na mši svaté? Oslavoval jsi?

Oslava má jeden důležitý rys: je téměř nemožné slavit sám. Oslavuje se s lidmi, které máme rádi, kteří mají rádi nás, s lidmi, se kterými spolu kráčíme (syn odos). Ne s náhodně setkanými. Co můžeme tento týden udělat, abychom v naší farnosti spolu kráčeli méně anonymně a více spojení? Jak rozvineme a upevníme vztahy s těmi, se kterými spolu slavíme? Koho můžeme pozvat na naše společné slavení nejbližší neděli?

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Foto: Pixabay.com

Pin It