Ostrava/Bukovec – V sobotu 19. prosince dopoledne se lidé přišli rozloučit se zesnulým Mons. Adamem Ruckým. V Ostravě poděkovali za život vzácného kněze v katedrále Božského Spasitele rodina, kněží a nejbližší přátelé se svými biskupy – Františkem Lobkowiczem a Martinem Davidem.
Z katedrály byly tělesné pozůstatky zemřelého biskupského vikáře převezeny ke kostelu v Jablunkově, odkud rakev vezl do jeho rodného Bukovce u Jablunkova kočár tažený koňským spřežením a následovaný smutečním průvodem. Po mši svaté v kostele Nanebevzetí Panny Marie bylo jeho tělo uloženo do kněžského hrobu.
Když se lidé v diecézi dozvěděli, že P. Adam Rucki neočekávaně zemřel, začali okamžitě vzpomínat, sdílet se na sociálních sítích, při mších svatých, které se za P. Adama sloužily v jeho farnosti v Českém Těšíně, jak tento vzácný kněz ovlivnil jejich životy. Bylo jedno, zda ho znali půl roku nebo přes čtyřicet let. Jejich slova byla plná vděku a superlativ. Také nezáleželo na místě, kde působil. Mocně oslovil lidi, kteří se s ním setkali jak na Ostravsku, tak na Zlínsku, kam ho po vězení a navrácení státního souhlasu tzv. uklidili. Jeho radostná láska k Bohu se dotýkala lidí všech společenských vrstev. Když se v rámci společenství bezdomovců, které funguje v Českém Těšíně, s nimi naposledy setkal, přišly tam dvě osoby, které měly zkušenost z pobytu ve vězení. Otec Adam rychle navázal na svoji zkušenost za komunistů a bavil se s nimi jako rovný s rovnými. Z mnohých úst (i kněžských) zaznělo: „Jako by mi zemřel táta.“ Na věčnost odešla jedna z duchovních opor diecéze.
Vzpomínka biskupa Martina Davida
S otcem Adamem jsem se poprvé setkal jako bohoslovec v olomouckém kněžském semináři, když tam nastoupil jako spirituál. Z té doby mám na něj vzpomínku jako na muže modlitby. Denně měl před očima seznam všech bohoslovců a za každého se modlil jeden Zdrávas v růženci. Když se vrátil do rodné diecéze a byl pověřen službou biskupského vikáře pro duchovní povolání, stal se pro kněze i biskupy zpovědníkem a neúnavným povzbuzovatelem. Vždycky s úsměvem přinášel slovo povzbuzení, ujišťoval o modlitbě, navštěvoval kněze a pomáhal jim nést obtíže služby. Věřím, že dá Bůh naší diecézi „nového otce Adama“, který bude v této službě pokračovat.
Hlubokou stopu zanechal i ve Valašských Kloboukách
„Když otci Adamovi komunisti vrátili státní souhlas, tak ho chtěli ,uklidit‘ do nějakého zapadákova, aby ,neškodil‘, byl poslán do Valašských Klobouků. Farnost tak zažila své nejlepší čtyři roky. Jeho dětské mše s kytarou byly nezapomenutelné, stejně jako jeho promluvy, příběhy, které vyprávěl v hodinách náboženství, nebo když nás vozil Cipískem (polský Fiat 126),“ vzpomíná František Janáč.
Zpovědník plný lásky
„Znám ho jako mladého aktivního kněze, který měl rád hudbu, uměl lidi povzbuzovat, dokázal najít jejich dary a pobízel je k jejich používání,“ nešetří slovy uznání Bohuslava Ligocká. „Připomínal, aby lidi chodili před svatostánek a neustále žil s radostí. On by nám řekl: ,Radujte se, neustále se radujte‘,“ dodává Bohuslava, která s ním prožila za komunistů tajná setkání na horách, duchovní cvičení a byl její dlouholetý zpovědník. „Byl úžasný, velice empatický a plný dobroty a lásky – tato slova ho přesně vystihují,“ dodává.
Mše svaté v Českém Těšíně
Mše svaté obětované za P. Adama Ruckého se konaly také v jeho farnosti v Českém Těšíně, protože většina farníků se vzhledem k opatřením nemohla zádušních mší v Ostravě a Bukovci zúčastnit. Ve čtvrtek byla slavena mše svatá s chválami česky a v sobotu polsky. I zde lidé vzpomínali a děkovali. „Když jsem přemýšlel nad tím, které Boží slovo na dnešní den vybrat, věděl jsem, že vyberu blahoslavenství, protože otec Adam je žil. Když budu mluvit o otci Adamovi, tak centrem zůstane stejně Ježíš,“ zahájil promluvu místní farář P. Jan Svoboda. Během slavnosti zaznívaly svědectví, slovo, vzpomínky. „Koho z vás otec Adam nějak oslovil, dotkl se vašeho života, může vzít svíci, zapálit jí a kdekoliv jí položit k výzdobě na znamení milostí, které jsme jeho kněžskou službou dostali,“ vyzval přítomné P. Jan.
Mše svaté za P. Adama Ruckého se slavily a budou slavit rovněž na dalších místech diecéze, ba i v Polsku.
Fotogalerie z pohřbu v katedrále - Zdeněk Poruba/Člověk a Víra. Celá fotogalerie z Ostravy zde.
fotogalerie z pohřbu v Bukovci u Jablunkova - Josef Cinciala/Člověk a Víra; Roman Polách/Člověk a Víra. Celá fotogalerie zde.
Pohřeb v katedrále Božského Spasitele
Pohřeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie
