Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b). 

Dnešní čtení mi přináší na mysl slovo věrnost.

Žena z Knihy přísloví věrně vykonává práce svého stavu podle tehdejších zvyklostí a kulturní oblasti. Odměnou za vytrvalost v dobrém je chvála. Nejen "v branách města", ale zejména před Bohem.


font 1508833 1280


I Ježíš v evangeliu hovoří o věrnosti - věrnosti v malém. Pokud tedy můžeme pokládat 5 hřiven za maličkost (jedna hřivna mohla mít až 36 kg zlata nebo stříbra). A přece je - z našeho pohledu - takové bohatství pro Ježíše "málem" (Mt 25, 21). Ježíš si cení věrnost. Zda někdo spravuje 5 korun nebo tunu zlata, není důležitá velikost spravovaného majetku, ale věrné, poctivé nakládání s ním. Odměnou za to je "mnoho ti svěřím" (tamtéž).

Přitom mi přichází na mysl zcela odlišná situace, v níž se ocitli tři správci Babylonské provincie. Když odmítli klanět se Nabuchodonozorově modle, král jim klade otázku: "... který bůh vás vysvobodí z mé ruky?" (Dan 3, 15). A tři muži odpověděli: "Na toto ti nemusíme odpovědět; totiž zda nás náš Bůh, kterého uctíváme, může zachránit z rozpálené pece a zda nás vysvobodí z ruky tvé, králi. I kdyby to neudělal, věz, králi, že tvé bohy nectíme a zlaté soše, kterou si postavil, se neklaníme "(Dan 3, 16 - 18). Věrnost, kterou neohrozí ani nebezpečí smrti. Dostali do správy dar víry a ten rozmnožovali svým svědectvím před králem. Odměnou jim byla záchrana.

I my jsme v naší situaci povolání být věrní. Mnozí se nemůžeme účastnit slavení eucharistie, ale všichni - každý z nás - můžeme dennodenně prožívat svátost svého křtu. Můžeme pokračovat v prožívání svátosti biřmování. Manželé mohou každý den upevňovat přijatou svátost manželství. Kněží sice slaví eucharistii, ale zároveň mohou investovat i do svátosti kněžství, kterou přijali.

V těchto svátostech jsme dostali celoživotní poklady, abychom je dobře spravovali, rozmnožili, a když přijde Pán, ukázali mu ovoce naší věrné práce. Proto není čas naříkat, že nemáme mše. Takový nářek by znamenal zakopat svou svátost křtu do země a čekat na "lepší časy". Naopak, je čas poctivě a věrně pracovat na tom, aby poklady, které v sobě máme, přinášely bohaté ovoce.

Jednou se postavíme před Pána a možná se nás zeptá: "Ukaž mi, co jsi udělal se svým křtem." Tak rád bych mu jako odpověď ukázal zástup lidí, pro které byl můj život svědectvím o Ježíši. Doufám, že odměnou mi bude blaženost (Ž 128, 1).

"Milovaný Bože, jsem hříšník. Ale doufám ve věčný život s tebou - pro tvé milosrdenství."

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

Pin It