Stará Voda - "Krize i cesta“ – dvě slova, která mohou symbolizovat touhu po cestování v čase nekončící koronavirové nákazy, jsou mottem letošní pouti ke sv. Anně ve Staré Vodě u Libavé. Také zdejší poutní místo prošlo hlubokou krizí, která zničila vše okolo kostela. Ve vojenském prostoru kromě něj zůstaly jen cesty, po níž stále přicházejí poutníci. Nejinak tomu bude i letos od 24. do 26. července.
První mši svatou pro poutníky bude celebrovat duchovní správce farnosti Moravský Beroun P. Jiří Schreiber již v pátek v 19.00 hodin. Hlavním poutním dnem však bude sobota 25. července. V 10.00 začíná program mší svatou, kterou bude celebrovat vojenský kaplan P. Petr Fiala. Po bohoslužbě bude následovat adorace a svátostné požehnání a tradiční procesí ke královské studánce a žehnání vodního pramene.
Během soboty si na své přijdou také nejmladší poutníci. Farníci z Moravského Berouna pro ně připravují různé aktivity. Dospělí se mohou dozvědět více o poutním místě při přednášce paní Krejčová od 13.00.
Poutní místo bude očekávat poutníky také v neděli 26. července. Od 15.00 bude mši svatou celebrovat rektor Teologického konviktu v Olomouci P. Jiří Kupka. V 16.30 začíná divadelní představení Oskar a růžová paní na motivy díly E. E. Schmitta, rolí se ujmou herci Jan Sklenář a Martina Eliášová.
Poutní místo leží geograficky v Olomouckém kraji a neplatí pro něj zpřísněná protiepidemiologická opatření jako v kraji Moravskoslezském. Nejvhodnější cestou k poutnímu místu je trasa z Budišova na Budišovkou. Přístup k poutnímu místu Stará Voda je celoročně přístupný a není součástí uzavřeného a přísně střeženého vojenského prostoru Libavá.
Vesnice vyhnaných německých starousedlíků byly rozstříleny. Zůstal jen poničený kostel
Barokní poutní místo ze 17. století nebylo až do konce 2. světové války opuštěnou enklávou v lesích. Okolo významného duchovního centra byly živé vesnice. Před 75 lety však byly zdejší německé rodiny vyhnány a na jejich místo přišli vojáci, kteří okolo města Libavá vybudovali rozsáhlý vojenský prostor. Domy starousedlíků sloužily jako terče pro děla a granáty rozmetaly i zdejší klášter. Kostel zasvěcený sv. Anně a patronu poutníků sv. Jakubu Většímu (Staršímu) jako jediný silně poničený v krajině zůstal.
Poutníci mohli na Starou Vodu připutovat až po odchodu sovětských vojáků na počátku 90. let 20. Století. První pouť po částečném zpřístupnění vojenského areálu veřejnosti zde byla 28. září 1991. Od té doby se pracuje na obnově poutního kostela a celého areálu. Financovat opravy téměř tři desetiletí pomáhají němečtí rodáci. Poutní místo si v roce 1995 „adoptovali“ skauti z okolí, kteří se každoročně podílejí na údržbě poutního místa.
Poutní kostel dnes již zvnějšku působí jako každý jiný opravený sakrální objekt. Uvnitř však na věčnou paměť zůstávají stopy po jeho devastaci vojáky Rudé armády. Na zdech kostela jsou zachovány podpisy vojáků s názvy míst, odkud byli do Staré Vody ze zemí dnes již bývalého Sovětského svazu posláni. Náklady na opravu poutního místa byly vyčísleny na 60 milionů korun. Obnova probíhá po postupně po etapách.
Více informací o poutním včetně fotografií najdete zde.
Info k bohoslužbám a kontakt na duchovní správu na www.stara-voda.cz.
