Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b). 

V dnešních liturgických čteních vnímám jakousi gradaci. Nejprve prorok Samuel dostává praktické školení o tom, jak se na lidi i svět dívá Bůh: „Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ (1 Sam 16, 7b). V evangeliu potom dostávají podobné školení Ježíšovi učedníci: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky“ (Jn 9, 3). Žalmista v známém žalmu ukazuje, jak se chová člověk, který věří, že Bůh hledí do srdce a že zjevuje svoje skutky: „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.“ (Ž 23, 4a). Apoštol Pavel už vnímá křesťany jako „dobře vyškolené“ lidi a říká jim větu, kterou potřebujeme stále věřit: „...ale nyní vás Pán učinil světlem“ (Ef 5, 8).

Jsme dnes v situaci, kdy více než jindy potřebujeme žít ze své víry. Bez účasti na Eucharistii, bez viditelného společenství Církve, ohrožení, i když zatím ne bezprostředně, nemocí i smrtí se každé ráno i večer stavíme před tvář našeho Boha a vyznáváme, že mu věříme. Nevíme, jestli nás ušetří pro další život na zemi, nebo jestli se už blíží čas našeho přesunu do věčnosti, ale věříme mu, že nás vede po správných stezkách.

Naše víra má však také druhou stranu. Kdyby jsme se dnes Ježíše zeptali, kdo zhřešil, že se dějí takové věci, nevím, zda by nám odpověděl tak, jak to řekl o slepci od narození (viz Jn 9, 3). Všichni máme nějaký dluh. Velmi mě proto oslovila modlitba olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, v níž velmi jasně pojmenovává provinění naší doby. Velmi doporučuji modlit se ji. Najdete ji zde: www.ado.cz/2020/03/15/modlitba-arcibiskupa-olomouckeho-jana-graubnera . Je oslavou Boha, vyznáním hříchů, obsahuje lítost i důvěru v Boží milosrdenství, je v ní naděje na záchranu...

Tím, že se učíme dívat na naši situaci očima víry – očima Boha, stáváme se světlem pro lidi okolo sebe. Nemáme posilu přijímání Eucharistie, ale to neznamená, že Boží život v nás se zmenšuje či ztrácí. Pokud odmítáme hřích, stále jsme světlem. Máme v těchto dnech velmi zodpovědný úkol – udržovat naději a umenšovat strach. Protože pro toho, kdo je světlem v Pánu, vždy platí: „Ježíš je Pán!“

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

Pin It