Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b).
Všimni si v dnešních textech, jak v našem životě všechno se vším souvisí! Jen jeden příklad: „Kdo ctí otce, dočká se odpuštění svých hříchů; bude se jim vyhýbat a bude vyslyšená jeho každodenní modlitba“ (Sir 3, 4). Neumíš se z nějakého hříchu vymotat? Podívej se na svůj vztah se svým otcem. Ne na to, jaký je tvůj otec, ale jaký je tvůj vztah k němu. Zůstávají tvoje modlitby bez odezvy? Opět to samé: podívej se na to, jaký máš vztah k otci. A pokus se změnit svůj postoj k němu (a to i v případě, když už je po smrti). Z tvého života zmizí řada hříchů, tvé modlitby dostanou sílu.
Svatý Pavel to vyjadřuje ještě srozumitelněji: „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše.“ (Kol 3, 17). Rozumíš? Neplatí, že toto je čas pro Boha a toto je čas pro mě. Jestli jsem v kostele nebo v práci, na cestě nebo v posteli, jestli se modlím nebo sleduji televizi, vždy a všude má být moje řeč a činy „ve jménu Pána Ježíše“.
Praktickou ilustraci této pravdy je svatý Josef v dnešním evangeliu. Hovořil s andělem. No nezůstal v sedmém nebi, užaslý z toho, jaké milosti se mu dostalo. Nešel a nevykládal všem sousedům o slavném zjevení. Ne, vstal a činil. Šel do Egypta, vrátil se z Egypta. Usadil se v Nazaretě, „aby se splnilo, co předpověděli proroci“ (Mt 2, 23).
Máme jen jeden život. A ten nemáme rozdělovat na „duchovní“ a „ten ostatní“. Ne. Vždy a všude myslím, hovořím a činím ve jménu Pána Ježíše. To však můžeme jen tehdy, když to máme v sobě. Skutečně v sobě. Když ve mně přebývá Bůh. (Pamatuješ si, jaký dar chtěl nebeský Otec pro svého Syna od tebe před týdnem?)
Když si myslíš, že u tebe to není možné, tak se vrať ke svému křtu a připomeň si, co se tehdy stalo. (Podívej se do Katechismu Katolické církve, body 1262 – 1274. Jestli nemáš čas, tak shrnutí v bodě 1279.) Máš všechno, co pro život křesťana potřebuješ. Ale musíš se tomu věnovat. Jestli necháš pole zarůst plevelem, nebudeš mít úrodu. Když Boha v sobě zasypeš nezájmem, lhostejností, hříchem, nebude ho v tobě vidět a celé tvé křesťanství bude jediným velkým trápením. Nebo být křesťanem vlastními silami je nemožné!!!
Přebývá v tobě Bůh. Takže máš schopnost žít ve jménu Pána Ježíše. A jak jej žít? Všimni si pozorněji dnešní úryvek z Pavlova Listu Kolosanům Je to podrobný návod na kvalitní život ve společnosti i rodině. Uskutečňuj jej, řiď se jím a budeš se „radovat ze svých dětí“ (Sir 3, 6).
P.S.: Pavel nás vyzývá: „Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo “ (Kol 3, 16). Co tento týden uděláš, aby to tak bylo? Například každý den půl hodiny číst Písmo svaté. Možná ti bude motivací, že při čtení Písma můžeš za obvyklých podmínek získat plnomocné odpustky... Že nemáš čas? Tak to řekni Bohu a on ti řekne, kde jej najít.
Ještě jedno P.S.: Když chceš žít ve svaté rodině, tak si dnes spolu sedněte, přečtěte si text z Listu Kolosanům (3, 12 – 21) a řekněte si, co kdo z toho udělá, aby vaše rodina byla svatější.
Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk
Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda
