Praha - Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, vyhlásil konání arcidiecézního eucharistického kongresu s názvem Eucharistia et labor, který probíhá do 20. června 2019. Název kongresu byl vybrán tak, aby odkazoval na osobnost kardinála Josefa Berana, jehož 50. výročí úmrtí si letos připomínáme. Zároveň je to letos 70 let od počátku jeho internace. Ta začala zmařením průvodu Božího Těla členy Lidových milicí a příslušníky StB v roce 1949. Kongres obsahuje čtyři čtvrteční pobožnosti, mše svaté, přednášky a adorace. První je již ve čtvrtek 23. května. 

Program v rámci Pražského Beranova eucharistického kongresu „Eucharistia et labor“

Čtyři čtvrteční pobožnosti, mše svatá, přednáška, adorace

23. 5. v 18.00 hodin

kostel Panny Marie Sněžné (Nové Město)

celebruje: Mons. Václav Malý, biskup

přednáší: J.M. doc. Jaroslav Brož

30. 5. v 16.30 hodin

kostel sv. Ludmily (Vinohrady)

celebruje: Mons. Zdenek Wasserbauer, biskup

přednáší: P. Petr Beneš CSsR

 6. 6. v 18.00 hodin

bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)

celebruje: Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup

přednáší: J.M. Daniel Janáček, O.Praem., opat

 13. 6. v 18.00 hodin

kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Vinohrady)

celebruje: Mons. Karel Herbst SDB, biskup

přednáší: Mons. Michael Slavík

Slavnost Těla a krve Páně

20. 6. v 17.00 hodin

katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

celebruje: Dominik kardinál Duka OP

Po mši svaté následuje eucharistický průvod do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.

Z pastýřských listů Josefa kardinála Berana

„Eucharistie a práce. Nepatrnou hláskou je ‚a‘. Spojuje však neobsáhlé pojmy. Práce – vše veliké, krásné, vznešené a ušlechtilé v řádu přirozena. Eucharistie – zdroj vší velikosti, krásy a ušlechtilosti nadpřirozené. A ve spojení obou spočívá základ všeho dobra. Co je tělo bez duše, to je přirozeno bez nadpřirozena, to je práce bez Eucharistie.“ (8. 12. 1946)

„Musíme mít v denním svém rozvrhu čas věnovaný modlitbě. Ve všední dny i sebekratší, v neděle rozhodně delší. Ale modlitbou zde rozumím i zbožné písně, jimiž naše matky (…) provázely své práce v domácnosti i při hospodářství, rozumím dále i každou ať tělesnou, ať duchovní práci posvěcenou dobrým úmyslem. I když jíte, i když pijete, i když cokoliv jiného činíte, čiňte vše ke cti a slávě Boží, napsal sv. Pavel. Pozvedat mysl svoji i při práci občas k Bohu, vzpomenout na jeho stálou přítomnost, zaskočit během vycházky neb cesty do kostela k sebekratší návštěvě Velebné Svátosti, to vše jen utvrzuje ducha modlitby, to vše je modlitba, (…) požehnání Boží v odměnu za to provází práce naše, takže vše lépe vykonáme, s větším úspěchem a lepším výsledkem i v kratší době.“ (4. 2. 1947)

„Zloba lidská dovede někdy tak zachmuřit oblohu našeho života a tak zakalit vody, jež měly osvěžovat a občerstvovat, že by duše skorem začala pochybovat o lásce. Ale dobrý Bůh k posile a útěše naší právě v takových chvílích dá zazářit světlým paprskům lásky, jež rozpráší chmury a zčistí a zjasní vody. (…) Ne, láska nepomíjí, řekl jsem si, nemůže pominout, vždyť je věčná, jako je věčný Bůh, a kdo neztratí Boha, neztratí ani lásku.“ (o svátcích Lásky 1948)

Převzato: www.apha.cz

Pin It