"Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Struktura dnešních čtení je velmi povzbuzující. Ve čtení z Knihy proroka Izaiáše Bůh mluví o své moci dělat věci nové, takové, o jakých se lidem ani nezdálo. Evangelium o cizoložné ženě to potvrzuje na velmi konkrétním případě ze života. Ježíšovo řešení situace, která měla zdánlivě pouze dvě možnosti, je geniální. Božské.

Žalm jásá – neboť Hospodin učinil něco nové, nečekané se Židy v babylónském zajetí. Dokonce pohané při pohledu na jeho řešení žasli a uznávali: „Velké věci učinil s námi Hospodin!“ (Ž 126,2c). Bylo to tak zjevné, že i oni byli přesvědčení o zásahu Boha Izraele.

A co Pavel v Listu Filipanům? Taky uznává velikost Božího jednání, třebaže ne přímo. Když ovšem říká, že ve srovnání s Kristem všecko považuje za bezcenný brak (doslova výkaly), tak uznává, že Boží jednání a vztah s ním přesahují jakoukoli pozemkou hodnotu. Pavel však přidává jednu myšlenku, pro kterou bych v pomyslném pořadí dnešních čtení zařadil tento text jako poslední – říká, že ještě nedosáhl všeho, že ještě běží za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal. Tato myšlenka je částečně obsažena i ve zmiňovaném žalmu, kdy sice vysvobození jásají, ale vzápětí volají: „Hospodine, změň náš osud…“ (v. 4a). Pavel i žalmista velmi dobře vystihují naši realitu – jsme zachráněni utrpením, smrtí a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, kterého jsme křtem přijali za svého Pána a Spasitele, ale je před námi ještě kus nebezpečné cesty.

V souhrnu jsou tyto texty jedním velkým povzbuzením k odvaze a důvěře. K odvaze – neboť jsme na dobré cestě, doprovázeni Pánem. K důvěře – protože i ve zdánlivě neřešitelných situacích můžeme očekávat, že Bůh zasáhne tak, jak to potřebuje pro dosažení svého cíle: sjednotit v Kristu vše (srov. Ef 1,10).

Zároveň jsou i upozorněním, že na tuto dobrou cestu neustále doráží zlý, že jsme pod palbou sil temna. Proto se nemůžeme ani na chvíli uspokojit a namlouvat si, že „jsme za vodou“, jak mají ve zvyku říkat ti, kdo mají miliony. „Za vodou“ budeme ve chvíli smrti, dosáhneme-li „vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše“. To neznamená, že nám Pán nedopřeje chvíle pokoje a odpočinku v jeho náručí. Dopřeje, což asi každý z nás zakouší. Zároveň však vždycky máme být ve střehu, neboť útoky na naši touhu po Bohu a na úsilí žít pro něho mohou přijít kdykoli, a nezřídka z nečekané strany.

Dnes je výjimečný den v dějinách lidstva. Tento den totiž ještě nikdy nebyl a už nikdy nebude. Vnímáš tu novost, neopakovatelnost, Boží fantazii, s jakou tento den naplňuje? Tak mu důvěřuj, plesej a jásej, radostně tímto dnem kráčej, přičemž důvěřuj, že Hospodin tě převede i těmi chvílemi, které jsou pro tebe těžké, možná bez východiska. A víš co? Zítra bude opět jedinečný den v dějinách lidstva. Bez ohledu na to, zdali Pán přijde či nepřijde.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák

Pin It