Téma církevních restitucí hýbalo mediální i politickou scénou celý loňských rok. Generální vikář ostravsko-opavské diecéze Mons. Martin David trpělivě celý rok odpovídal novinářům na jejich otázky, které se stále točí okolo majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Hned na začátku roku 2014 jsme generálnímu vikáři položili několik otázek také za redakci OKNA.
Ve čtvrtek 2. 1. 2014 byl poslední termín pro podání výzev k navrácení zabaveného církevního majetku komunisty v roce 1948. Stačila roční zákonná lhůta k tomu, aby se v diecézi podařilo dohledat, sepsat a podat žádosti o všechen zabavený majetek?
Lhůta jednoho roku, kterou zákon o majetkovém vyrovnání pro podání výzev k vydání majetku stanovil, byla celkem napjatá. Jen díky tomu, že jsme měli mnoho podkladů připravených už z předchozích let, kdy odbor hospodářské správy majetku postupně mapoval rozsah majetku, který byl církvi na území diecéze zabaven, se podařilo v této roční lhůtě podat žádosti na veškerý majetek, jehož vydání můžeme uplatňovat.
Kolik se souhrnně podalo za ostravsko-opavskou diecézi žádostí? O jaký typ majetku a nemovitostí se převážně jedná? Které oblasti diecéze se majetkově nejvíce po navrácení majetku změní? Kde lidé nejvíce pocítí změnu ze státního na církevní?
Biskupství ostravsko-opavské zpracovávalo a podávalo výzvy k vydání majetku, jak na majetek biskupství, tak na majetek, který patřil jednotlivým farnostem na území diecéze. Celkem jsme během uplynulého roku podali 346 výzev, ve kterých uplatňujeme vydání zhruba 22 000 hektarů lesů a 3500 hektarů polností. Ve výzvách jsme také požádali o přibližně 100 staveb. V naprosté většině se jedná o hájenky, lesovny, stodoly a stavby spojené s lesním hospodářstvím. Pro veřejnost asi nejznámější stavbou, o kterou jsme požádali, je lovecký zámeček v obci Bílá v Beskydech, který také patřil do majetku církve na našem území. Změna vlastníka bude asi více patrná tam, kde se jedná o větší celky – což se například týká lesů v okolí Ostravice
a Bílé.
Kolik majetku požadovaného ve výzvách už bylo na území diecéze skutečně vydáno? Jaká je spolupráce s tzv. povinnými osobami, které majetek vydávají?
Z celkového počtu 346 podaných výzev byla pouze ve 35 případech uzavřena zpravidla pouze dílčí dohoda o vydání majetku. Tyto dohody však ještě podléhají schválení ve správním řízení, které bylo zdárně ukončeno jen ve dvou případech. Díky těmto dvěma schváleným dohodám nám byly fyzicky vydány polnosti o rozloze 23,75 hektarů. Zkušenosti uplynulých měsíců ukazují, že je proces vydávání na straně povinných osob mnohdy záměrně zdržován, což poškozuje nejen církve, ale také například obce, kterým blokovaný majetek brání v dalším rozvoji.
Nejvíce se hovořilo o církevních lesích, které by mohly být po navrácení hospodářskou základnou pro financování provozu diecéze. Jaké jsou představy hospodaření v církevních lesích a jak se změna vlastníka dotkne lidí, kteří v nich doposud pracovali?
Naším cílem je vytvořit na vrácených lesních pozemcích fungující lesní hospodářství. Lesy nebudeme pronajímat, ale chceme v nich hospodařit sami. Struktura tohoto hospodaření se bude postupně budovat tak, jak nám budou lesy vydávány. Správu lesů v diecézi bude mít na starosti nový odbor lesního hospodářství, který na biskupství vznikne, věřím, že už během letošního roku. Naším zájmem je, aby v lesích pracovali odborníci se vztahem k lesu, a pokud takovíto lidé už nyní v lesích pracují, rádi je převezmeme a začleníme do našeho lesního hospodářství. Chceme přímo nabídnout práci také místním živnostníkům v lesnických profesích, kteří nyní pracují jako subdodavatelé pro velké firmy za velmi nedůstojných podmínek.
Dne 2. 12. 2013 bylo v médiích zveřejněno, že stát vyplatil církvím první dvě miliardy splátky z finanční kompenzace, která byla součástí zákona o vyrovnání mezi státem a církvemi. Jak se toto finanční vyrovnání dotkne ostravsko-opavské diecéze? Lze uvést příklady jejich využití a případného zhodnocení?
Zmíněná finanční náhrada bude rozdělena mezi jednotlivé církve a náboženské společnosti, které jsou do majetkového vyrovnání začleněny. V rámci katolické církve bude finanční náhrada podle předem stanoveného klíče rozdělena mezi
8 diecézí a jednotlivé řeholní řády a kongregace. Tyto prostředky mají pomoci vytvořit jednotlivým diecézím a řeholím základnu pro samofinancování v budoucnu. Je tedy zřejmé, že podstatnou část těchto prostředků musíme rozumně zainvestovat. Až dojde k úplné finanční odluce církve od státu, musí být výnos z této investice pro diecézi zdrojem příjmů. Konkrétně počítáme s rozložením finančních prostředků do více druhů investic, jako jsou například různé konzervativní finanční investice nebo investice do majetku. Menší část prostředků chceme použít k přímé podpoře sociálních a pastoračních aktivit církve na území diecéze. Ani v budoucnu se jistě neobejdeme bez spoluúčasti věřících. Sbírky a dary budou i nadále tvořit velmi výrazný zdroj příjmů farností.
Děkuji za rozhovor
Pavel Siuda
Další informace a aktuální zprávy o průběhu majetkového narovnání najdete na webu www.sluzbaverejnosti.cz
