Ivančena - Čest heslu „Buď připraven!“ udělali v sobotu 22. 4. skauti, kteří se vydali na tradiční jarní výstup na Ivančenu. Přestože lesní stezku, která vede k památníku popravených skautů, kompletně pokryl sníh, nikdo necouvl zpátky. „Sněhem jsme se brodili už od hotelu Bezruč, ale vyjít se to dalo,“ popsal podmínky letošního výstupu Michal Jiřík z Lubiny u Kopřivnice. „Každý rok je tato akce ve stejném datu. Jednou je to na opalovací krém, další rok prší a letos jdeme ve sněhu,“ okomentovala s nadhledem dubnové rozmary počasí Martina Hořínková ze Staré Bělé u Ostravy. Sibiřské podmínky oddíl „Benjamínků“ ani její rodinu od sobotní výpravy neodradily.

Na tradiční skautskou pouť vypravili starobělští rovnou autobus. „Jeli jsme celé středisko, vlčata, světlušky, skauti a skautky. Připojili se k nám také oddíly ze střediska z Ostravy-Mariánských Hor. Celkem nás bylo devětatřicet, nejmladšímu vlčeti bylo pět let,“ popsala výpravu Martina Hořínková, která je zástupce oddílové vedoucí. Ostřílená skautka s sebou na hory přibalila i své loni narozené dítě. „Desetiměsíčního syna nesl v nosičce manžel. Když jsme potkali jedenadevadesátiletého pamětníka, tak jsme si říkali, že spolu jde nejmladší a nejstarší letošní účastník,“ dodala Hořínková.

Aby děti po výstupu doma nelehly s nachlazením, měl každý s sebou v autobuse náhradní suché oblečení. „Dětem se to líbilo. Cestou vybraly každou kaluž, takže nahoře byly již mokří a trochu jim byla zima. Při sestupu se však zahřály a v autobuse se hned převlékly,“ popsala situaci skautská maminka.

Kdo se cestou nezdržoval stavěním sněhuláků a koulováním, stihl hodinu před polednem mši svatou. Letos ji celebroval duchovní pro skauty P. Pavel Marek z farnosti Ostrava-Poruba. Oproti předchozím ročníkům se nepovedlo vystavět kamenný oltář. Za obětní stůl posloužila skládací lavička. Místo baldachýnu musel postačit deštník. „Bylo to vzhledem k počasí trošku náročné, ale dobré. Celková atmosféra byla super, i když na začátku mše svaté padal sníh s deštěm,“ vylíčil otec Pavel své dojmy z první pouti v roli kaplana pro skauty.

„Otec biskup mi řekl, ať vyřídím skautům jeho pozdrav a přání, abychom se v modlitbě spojili s těmi, co jdou ve stejný den v Praze Pochod pro život,“ uvedl otec Pavel, který na myšlenku ochrany života v krátkém kázání ještě navázal. „Vyzval jsem skauty, aby tu myšlenku života nesli dopředu. Řekl jsem jim, že tady nejsou jen pro přírodu, ale také pro život. Svým výstupem na Ivančenu svědčí o tom, že hodnoty jako pravda a láska mají svou váhu. Proto si je každý rok na památku popravených skautů připomínáme,“ dodal kněz.

O tom, že výstup na Ivančenu není jen jednou z mnoha skautských dobrodružných výprav, hovoří s těmi nejmenšími také na schůzkách. „I v dnešní době je dobré si připomínat, proč tam chodíme. I těm dětem to něco dá. Nesly si ten svůj kámen. Myslím, že je to pro ně přínosné,“ doplňuje Martina Hořínková.

Skautská mohyla, která se začala tvořit z kamenů v roce 1946, byla u příležitosti 70. výročí od jejího založení přestavěna do podoby kamenných vrás zapuštěných do svahu. Od jejího otevření v září loňského roku měla mít při jarním výstupu svou premiéru. „Z těch návrhů, co byly, se mi právě tento realizovaný nejvíc líbil. Ty terasy se dají využít celoročně, může se tam každý zastavit, posedět, sníst svačinu. Není to jen koukání na hromadu kamení. Také se mi líbí ten nový kříž i to, že ty terasy jsou postaveny do lehkého oblouku směrem k malé mohyle s křížem. Dokážu si představit, že by se tam dala sloužit mše svatá. V takovém komorním prostředí pro menší skupinu,“ dodala Martina Hořínková.

Foto: Pavel Zuchnický

Pin It