Previous Next Play Pause
Eucharistické dny 2019 v katedrále v Ostravě
Přihlašování na Noc kostelů 2019
Kalendárium roku 2019
Diecézní pouť do Říma u příležitosti 30. výročí svatořečení sv. Anežky České

NathanOpava2Branice – Několik biskupů, více než stovka kněží, desítky řeholnic a stovky věřících – ti všichni doprovázeli v sobotu 8. 11. biskupa Josefa Martina Nathana na místo jeho posledního odpočinku. Po mši svaté sloužené opolským arcibiskupem Alfonsem Nossolem byla rakev s ostatky biskupa Nathana umístěna do připraveného sarkofágu v zadní části kostela Svaté Rodiny, v místě, kde si to vždycky přál. 

 

NathanOpava1Poté co se s biskupem Nathanem rozloučili v pátek 7. 11. čeští věřící v čele s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem v Opavě, byla rakev s ostatky převezena do kostela Nanebevzetí Panny Marie v polských Branicích, malé příhraniční vísce, kde biskup Nathan vykonal své životní dílo (založil tu tzv. Městečko Milosrdenství) a kde toužil být pochován. Jeho přání bylo splněno ze známých důvodů až po 67 letech. Ještě téhož večera byla v tomto chrámě sloužena mše sv., po ní následovalo noční modlitební bdění, které pokračovalo záhy po rozednění následujícího dne. Zhruba kolem půl jedenácté vyšel z tohoto kostela průvod, jaký deštěm zkrápěné Branice dosud nespatřily.

Sedm biskupů, více než stovka kněží, desítky řeholních sester, představitelé měst, obcí a spolků s polskými vlajkami, s prapory a korouhvemi svých institucí, stovky věřících – ti všichni vyprovázeli svého biskupa při jeho návratu domů. Na domech vlály vatikánské vlajky a v oknech domů byly vidět obrázky Krista Ježíše. Kolem rakve kráčely řeholnice s rozžatými svícemi a zpěv smutečních písní věřících doprovázela dechová hudba.

Smuteční průvod směřoval do kostela Svaté Rodiny stojícího přímo v Městečku Milosrdenství, jež povstalo právě díky nezměrnému úsilí toho, jenž se sem po letech vracel. Věřící museli v přeplněném chrámě vzít zavděk i boční kaplí, kde byla mše, sloužená arcibiskupem Nossolem, přenášena na velkém plátně. Ve svém kázání se gliwický biskup Jan Kopiec pozastavil mimo jiné u skutečnosti, že biskup Nathan mohl být v tehdejší napjaté politické situaci v opavském Marianu sestrami vůbec přijat. Vyjádřil velký dík těmto sestrám, které již těžce nemocného starce neváhaly přijmout. O této skutečnosti po mši uvedla s. Blanka toto pozoruhodné svědectví: „Když přišel do Opavy, šel k matce provinční Gabriele, tam klekl na kolena a prosil ji o přijetí do Mariana.“ Gliwický biskup v závěru své homilie řekl: „Zdálo by se, že se uzavřením rakve biskupa Nathana uzavřelo vše, ale je tom naopak – otevřela se možnost pro další konání milosrdenství,“ aby se pak svěřil o svém osobním vztahu k biskupu Nathanovi: „Pro mne osobně je to krásný vzor biskupa, a když mi je někdy těžko, když nevím, jak jít k lidem, řídím se jeho příkladem.“

NathanBranice1O tomto vzoru milosrdenství pohovořil po modlitbě po přijímání krátce i ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz a pak už následovalo okouření a pokropení rakve a její přenesení do zadní části kostela, kde už byl připraven bílý sarkofág, do něhož byla po příslušných modlitbách rakev s ostatky biskupa Nathana umístěna. Biskup Josef Martin Nathan tak konečně spočinul tam, kde si to vždycky přál, což zmínil i biskup Kopiec. „Je to návrat k normálu, biskup Nathan by měl být ctěn hlavně tam, kde si přál spočinout, kde měl své srdce. Je dobře, že se povedlo překonat všechny překážky.“

Podobně hovořili i braničtí farníci, pro něž jde ještě o něco víc, např. jistý pan Lenartowicz uvedl: „Pro nás je to mimořádná událost, radujeme se z toho hodně, že se vrací, až dosud jsme museli jezdit na hřbitov do Opavy.“ Anebo jeho spolufarnice paní Tereza, která se pro dojetí zmohla jen na konstatování: „Je to pro nás velká radost, velká radost.“ Podobně nenacházela slova ani s. Helena z kongregace Mariiných sester, jež působí právě v Branicích, kam tato kongregace přišla z popudu biskupa Nathana: „Je to velká radost… jedinečná radost.“ Z opačné strany hranic hodnotily přenesení ostatků dvě sestry z opavského Mariana, v jejichž hlase však není ani stopa po hořkosti: „My jsme šťastní, že je doma, je to kousek,“ říká s. Anežka a doplňuje ji s. Blanka: „Já to neberu, že odešel, je pořád s námi.“

Libor Rösner

Fotogalerie z rozloučení s ostatky biskupa Josefa Martina Nathana v Opavě naleznete ve fotogalerii.

Další fotogalerie najdete na stránkách opolského biskupství a webu olomoucké arcidiecéze.

Pin It