Previous Next Play Pause
Postní doba 2021 - myšlenky a inspirace
Křesťanský ekumenický web signály.cz připravil vzdělávací semináře pro mládež
Nemocniční kaplani nabízejí své služby i lékařům, zdravotníkům a rodinným příslušníkům
Nouzový stav nás vrací k obrazovkám a monitorům. Bohoslužby na internetu, Tv Noe a Radiu Proglas

Opava/Branice - Na významnou osobnost slezského pohraničí budou počátkem listopadu vzpomínat obyvatelé ostravsko-opavské a opolské diecéze. Ve dnech 7. a 8. listopadu 2014 se zde totiž uskuteční přenesení ostatků Josefa Martina Nathana, světícího biskupa olomoucké arcidiecéze, z Opavy do polských Branic.

 

Biskupova osoba v sobě spojuje řadu nejrůznějších historických vlivů a do jeho osudů zasahuje české, polské i německé kulturní prostředí dolního Slezska. Toto území bylo během druhé poloviny 18. století rozděleno mezi Rakousko a Prusko, čímž byla mimo jiné narušena územní celistvost tehdejší olomoucké arcidiecéze, když tři děkanáty (hlubčický, ketřský a hlučínský) zůstaly na pruském území.

Rodiče biskupa Nathana, který přišel na svět v dnes polských Tłustomostech roku 1867, pocházeli z Hlučínska a žili střídavě na obou stranách dnešní česko-polské hranice. Základní školu navštěvoval Josef Martin v Ludgeřovicích, gymnázium v Hlubčicích (Głubczyce) a Ratiboři (Racibórz), kněžské svěcení obdržel roku 1891 ve Vratislavi (Wrocław) a primici slavil v Hlučíně.

Jedním z jeho prvních působišť se staly Branice (dnes Polsko), kde se podílel na stavbě kostela v přifařené obci Vysoká (Wysoka). Zajímal se také o sociální situaci svých farníků a zapojoval se do aktivit směřujících k pozvednutí hospodářského života obce. Právě v Branicích také uskutečnil své životní dílo, „Městečko Milosrdenství“.

Impulsem k němu se stala jeho častá setkání s psychicky nemocnými lidmi, kteří mnohdy žili v nuzných podmínkách bez patřičné péče. Nathan požádal o pomoc představenou kongregace Mariiných sester v Ratiboři a ta do Branic poslala čtyři řeholnice, které zde zahájily činnost pečovatelského a léčebného ústavu pro psychicky nemocné. V průběhu čtyřiceti let zde vzniklo 23 pavilonů s kapacitou dva tisíce lůžek a v době největšího rozkvětu v něm pracovalo devět lékařů, 130 řeholních sester a 250 osob personálu. Roku 1910 byl v komplexu zřízen domov a škola pro mentálně postižené děti, které byly vzdělávány pro samostatný život a po dokončení školní docházky mohly být – nakolik to jejich zdravotní stav dovoloval – zaměstnány v okolních statcích.

Administrátorem a biskupem

Organizační a pastorační schopnosti Josefa Martina Nathana neušly olomouckému arcibiskupovi, který ho roku 1916 jmenoval administrátorem a v roce 1924 generálním vikářem pruské části olomoucké arcidiecéze – výše zmíněných tří děkanátů, které v té době čítaly 42 farností s 86 tisíci katolíky. Po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 připadlo do Nathanovy pastorační péče zabrané území Sudet o velikosti 22 děkanátů, čítajících celkem 760 tisíc katolíků. Po smrti světícího biskupa Josefa Schinzela byl pak Nathan na jaře roku 1943 jmenován světícím biskupem olomouckým.

Jeho působení ve svěřené části olomoucké arcidiecéze pokračovalo v rámci možností povolovaných nacistickým režimem. Objížděl farnosti a neúnavně uděloval svátost biřmování, aby uprostřed válečného běsnění posiloval především mladé věřící v postojích víry. Osobním nasazením v závěru války se mu podařilo vyjednat několikahodinové příměří, aby uprostřed ostřelování mohlo být do bezpečí odvezeno několik set chovanců branického ústavu.

Poválečný vývoj ovšem Nathanovy osudy velmi zkomplikoval. V novém „lidovém Polsku“ se biskupovo působení setkalo s nevolí a bylo mu přikázáno, aby se vystěhoval do Německa. Vzhledem k rodovým kořenům se nakonec mohl odebrat do nedaleké Opavy, kde ho přijaly řeholní sestry Kongregace dcer božské lásky ve svém klášteře. Zde také 30. ledna 1947 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově.

Návrat do Městečka Milosrdenství

Po téměř sedmdesáti letech se nyní jeho ostatky vrátí do míst, s nimiž se pojila velká část jeho života. Program slavnostního převezení ostatků biskupa Nathana z Opavy do Branic zahájí v pátek 7. listopadu mše svatá, které bude v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě od 16.00 hodin předsedat ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. V 18.00 hodin pak budou ostatky přivítány v Branicích, následovat bude mše svatá v kostele Nanebevzetí a bdění u rakve. Na druhý den dopoledne pak budou ostatky biskupa Nathana přeneseny do kostela Svaté Rodiny v „Městečku Milosrdenství“. Mši svaté od 11.00 hodin zde bude předsedat opolský biskup Andrzej Czaja a po skončení bohoslužby budou ostatky uloženy do sarkofágu. (Podrobný program oslav je k dispozici v přiloženém souboru.)

„Biskup Nathan byl mužem, který bolesti a utrpení zvláště těch nejbezbrannějších nejen viděl a empaticky spoluprožíval, ale také jim aktivitou lásky odvážně čelil,“ shrnuje životní příběh olomouckého světícího biskupa P. Jan Larisch, prezident Diecézní charity ostravsko-opavské, a dodává: „Věren svému životnímu heslu ‚Kristova láska nás pobízí‘ dokazoval, že je možno i přes složitost dobových politických, národnostních i ekonomických poměrů vytvářet prostředí, ve kterém jsou hmatatelným způsobem přítomny hodnoty evangelia.“

 

Zdroj: www.ado.cz

 

Pin It