„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

„Všichni byli společně pohromadě“ (Sk 2,1). Modlili se a čekali. Ježíš jim přislíbil Dar. Mohli se pokusit zvěstovat Ježíšovo zmrtvýchvstání už předtím, ale k ničemu by to nevedlo. Velmi dobře to věděli. Proto byli pohromadě a čekali. Byli s Marií, Ježíšovou matkou. „Přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí“ (2,41).

Toužíš po naplnění Duchem, no vnímáš, že jaksi se nic neděje? Odstraň překážky – hřích, individualismus, vlastní představy…, vytvoř s někým společenství a společně čekejte. S Marií. Jak to děláme i letos při májových pobožnostech. A buď si jistý, že Duch přijde a bude působit. Možná velkými charismaty, možná „jen“ tím, že budeš ochotněji mýt nádobí či zvedneš papír, hozený na chodníku. Duch nám totiž dává vždycky to, co nejvíce potřebujeme k dosažení nebe.

Psal jsem minule, že toužím po takovém působení Ducha, aby se děla znamení, která mnohým pomohou uvěřit Bohu. A věřím, že se dějí. Věřím, že Bůh lidem dá vědět, že jsi kdysi zvedl nějaký odpadek a hodil ho do koše, a dá jim pochopit, že je to dílo Ducha svatého. Že to děláš z jeho moci a na jeho pokyn. Možná se nepřidá tři tisíce lidí (a možná přidá J ), no nic, co děláš z vnuknutí Ducha, nezůstane bez odezvy. Náš (můj) problém je, že chceme vidět výsledky. No ty nejsou naše starost. Našim úkolem je poslouchat Ducha. Jestliže však nedokážu zvednout papír na ulici, jak půjdu uzdravit nemocného?

Najdi si dnes jednoho nebo dva lidi (doma či mezi lidmi, s nimiž jsi byl na mši svaté) a popovídejte si o tom, jak vnímáte působení Ducha ve svém životě. Vaše vzájemná drobná svědectví o „zvedání odpadků na ulici“ (dej si do těch uvozovek to, k čemu Duch vede tebe – zmiňované mytí nádobí, pomoc spolužákovi, návštěva nemocného či opuštěného, četba Písma, radostný zpěv…) budou pro vás povzbuzením k novému vzývání Ducha a k ochotnější poslušnosti jeho drobným vnuknutím. Možná bude také setkání začátkem nečekané společné cesty, utvoření společenství, ve kterém budete „společně pohromadě“ neustále naplňováni Duchem – a změní se svět. Určitě ten „malý“, ve kterém žijete, ale možná i ten velký. Nikdy nevíš, k čemu Bůh použije tvou ochotu poslouchat.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák