„... jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

Asi se to nehodí k vánočnímu ztišení a tichu, ale mne texty tyto slavnosti, zvláště pak žalmy takřka nutí volat, křičet, jásat, plesat. Neboť s námi je Bůh!

Bůh jako bojovník přišel uprostřed svého lidu, trpícího v otroctví ďábla, a přinesl nejen světlo a naději, ale také vysvobození! Nepřišel jen jako sladké Dítě, ale i jako mocný bojovník, před nímž se chvěje celé peklo! Copak není Herodes a jeho zabíjení Mláďatek toho důkazem?

Proto jsou teď dny radostného plesání (doufám, že přesně s takovým postojem zpíváš v těchto dnech koledy), že naše spása dostala tvář Vykupitele. Už skončil čas čekání, nejistoty. Mesiáš, Zachránce, Vysvoboditel je zde a neomylně koná své dílo. S mocí!!!

Prosím tě, nemlč během těchto svátků! A ani potom. Vždyť jsi byl vysvobozen. Když půjdeš z půlnoční či z ranní mše, probuď svým radostným zpěvem půl vesnice a ohlašuj radostnou zvěst o záchraně!

Když přicházím na nějakou oslavu, často se mi stává, že začnu zpívat a vybízím ke zpěvu i ostatní. A ze strany chlapů nejednou slyším: „Nejprve si musím vypít...“ Vždycky mě to zarazí. Jak je možné, že k radostnému zpěvu si potřebují vypít? Kde je radost jako taková, bezalkoholová? Mají potom tito lidé vůbec nějakou radost?

Dovol Bohu, aby ti v těchto dnech rozradostnil srdce, ale i ústa. Nemlč, když se dějí tak velké věci!

Vím, je k tomu zapotřebí, aby tvé srdce patřilo Bohu. Co ti překáží dosáhnout toho? Byl jsi u zpovědi? Přijal jsi dnes eucharistii? Pokud ano, tak nedovol ďáblu a tomuto světu, aby tě obrali o radost. Začni zpívat vítězné písně... - a uvidíš, že tě budou pokládat za blázna. Ale ty oslavíš Boha!

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák