KruzberkVarhanyKružberk – Kostelíkem sv. Petra a Pavla v Kružberku se v neděli 5. 10. odpoledne rozezní tóny opravených varhan. Zrestaurovaný nástroj z roku 1808 požehná ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Ceremoniál žehnání varhan začíná v 15.00 hodin. Součástí obřadu bude krátké hudební vystoupení žáků a pedagogů z Církevní konzervatoře Opava.

Vzácné kružberské varhany jsou dílem varhanáře Josef Sebastiana Staudingera (1729–1809), který působil v Andělské Hoře u Bruntálu a postavil desítky varhan v regionu celého Slezska a Moravy. Jejích stáří a autorství potvrdily nálezy při opravě. „Při renovaci varhan došlo k zajímavému nálezu. Vzdušnice varhan byly z důvodu těsnosti olepeny papírem, kterým byly dopisy jeho syna Fabiana Sebastiana Staudingera svému otci Josefu Sebastianovi,“ uvedl varhanář Ivan Bok z Krnova, který kružberské varhany zrenovoval a nalezené dopisy pečlivě z píšťal odpreparoval.

„V objevených textech popisuje Fabian Sebastian Staudinger otci technické náležitosti plánované opravy renesančních varhan v Moravské Ostravě (jde o nástroj v kostele sv. Václava), a zprávy o některých dalších nástrojích regionu. Nejstarší datum, které se v textech objevilo, je rok 1805,“ dodal Ivan Bok. Sám autor varhan zanechal na jedné z desek nápis, kde uvádí, že nástroj postavil v roce 1808 Josef Staudinger. Při opravě nástroje se varhanář Ivan Bok pečlivě snažil zachránit co nejvíce originálních dílů a vrátit jim jejich původní krásu a zvuk. „Byl to náročný úkol, varhánky se nacházely v dosti zbídačeném stavu, ale řadu originálních dílů se podařilo zachránit. Zvukový obraz jsem musel odvodit na základě toho, co jsem našel v píšťalovém materiálu,“ dodal.

Varhany v Kružberku prošly v minulosti opravami několikrát. V roce 1826 na nich pracoval syn stavitele Fabian Sebastian Staudinger a v roce 1844 je naladil Franz Rieger, tehdy 32 letý zakladatel krnovského a dodnes trvajícího varhanářství. V době 1. světové války z varhan zmizely kovové píšťaly, které posloužily stejně jako zvony k výrobě munice. Nástroji neprospěly mu ani četné amatérské opravy během 20. století. „V kružberské kronice a v nápisech na varhanách se můžeme dočíst, že v r. 1921 byl již nástroj tak zchátralý, že se již několik let hrálo na harmoniu a bylo uvažováno o stavbě nových varhan. K tomu naštěstí nedošlo a byla provedena oprava. Nezbytné prostředky byly získány netradičním způsobem: Tehdejší starosta pan Augustin Ripka společně s kružberskou mládeží zorganizoval Ples otrhanců, který vynesl, když ne celý potřebný náklad na opravu, tak alespoň jeho podstatný podíl,“ popsal další zajímavost o kružberských varhanách Ivan Bok.

Novodobou historii si již varhanář v kronikách ani na samotném nástroji číst nemohl. Nehrálo se na něj padesát roků. Navíc byly píšťaly z nástroje vybrány a složeny v papírových krabicích. V kostele se opět hrálo jen na harmonium. O záchranu nástroje se v posledních letech začali zajímat lidé z Davidova mlýna, kteří se rovněž starají o galerii na půdě kostela. Na opravu se podařilo získat prostředky z dotace programu rozvoje venkova – Místní akční skupina Opavsko.

Projekt významně podpořila i místní občanská sdružení - Radisko, Za rozvoj Kružberka a samotná obec Kružberk. Celý projekt zaštiťovala Římskokatolická farnost Kružberk se sídlem v Dolních Životicích. Opravou byl pověřen varhanář Ivan Bok, který se specializuje na opravy a renovace varhan. Práce byly započaty na jaře 2014.

Varhany se pod jeho rukama opět rozezněly. Poprvé po více než půlstoletí se při zvukových zkouškách kostelem sv. Petra a Pavla rozezvučely sladkým, líbezným, vznešeným hlasem a citlivě odpovídaly prostorám a členění kostela. Dozvuky, tak charakteristické pro velké chrámy, jsou zde jen nepatrné, a tak zní všechny píšťaly slyšitelně a zřetelně. Kontakt varhaníka s nástrojem je těsný a bezprostřední.

Při srovnání s podobnými nástroji severní Moravy mají kružberské varhany největší podíl dochovaných původních rysů: ornamentální výzdobu skříně a působivé starobylé mramorování v zeleném a nafialovělém odstínu. Zlacené rostlinné ornamenty nad prospektovými píšťalami nesporně ukazují na počátky 19. století.

Klínové měchy, vzdušnice, dřevěné píšťaly a klávesnice se spodními klávesami z tisového dřeva řadí varhany díky původností dílů mezi nejvzácnější hudební památky Moravskoslezského kraje klasicistní éry. Hodnota nástroje je ještě umocněna skutečností, že se varhany nacházejí v intaktně zachovaném gotickém kostele, kde neproběhly necitlivé modernizace.

Pin It