Za nová kněžská povolání

– proti pokušení malomyslnosti se modleme k Pánu, aby posílal dělníky na svou žeň, aby nám dával kněze zamilované do evangelia, schopné stávat se pro bratry jejich bližními; prosme, aby byli živým znamením milosrdné Boží lásky.

Proč potřebujeme se vytrvale modlit za kněžské povolání? Podle nejnovější vatikánské ročenky je v současné době na světě 1 miliarda 285 milionů lidí pokřtěných v katolické církvi, to znamená o jedno procento více než v předchozím roce a o 7,4 % více než před pěti lety. Celkem je na světě celkem 414 656 kněží a 116 843 seminaristů. Existují však značné rozdíly v jednotlivých světadílech. Největší narůst povolání byl zaznamenán v Africe a to o 19,4% za pět let. K největšímu úbytku kněží a seminaristů došlo v Evropě, kde se jejich počet snížil o dva a půl tisíce. Nedokázal je vyrovnat ani výrazný nárůst v počtu kněží v Africe a Asii.

„Kněžství je láskou Ježíšova srdce,“ říkával často svatý farář arský. Svatý Jan Marie Vianney byl zcela pokorný, jako kněz si však byl vědom toho, že je pro svůj lid nevýslovným darem. Byl zvyklý říkávat: „Dobrý pastýř, kněz podle srdce Božího, je tím největším pokladem, jaký dobrý Pán dává farnosti, i jedním z nejvzácnějších darů Boží milosti.“ Na obdarování není nárok, dar je vždy nezasloužený. A kdo se modlí za kněžská povolání, připravuje sebe i své okolí na přijetí darů.

Povolání a poslání, které kněz dostal v den svého svěcení, ho natrvalo poznamenávají. Skrze zvláštní milost Ducha Svatého kněžství připodobňuje svého nositele Kristu tak, aby mohl sloužit jako Kristův nástroj pro jeho církev. Kněžským svěcením je oprávněn jednat jako představitel Krista, hlavy církve v jeho trojím úřadu kněze, proroka a krále. „Duchovní síla kněžství je totiž jako světlo: přichází čisté k těm, kteří mají být osvíceni, a není zakaleno, i když musí procházet skrze nedokonalého člověka.“ (svatý Augustin) Nemodlíme se za kněze jen proto, aby takoví byli, ale abychom se je učili i takto vidět.

Kněz má dnes nové poslání. Je povolán vést křesťanský lid v umění rozpoznat Boží hlas v zástupu často zmatených a překřikujících se hlasů, které si vzájemně odporují. Musí umět rozlišovat. Rozlišování je odvážnou volbou, na rozdíl od pohodlnějších a zjednodušujících cest, kdy jednáme jen podle toho, co platí pro všechny jak předpis nebo ustanovení práva. To nestačí. Kněz pomáhá hledat to, co Bůh chce od každého křesťana, co je jeho osobním povolání. Pro každého hledá maximální možné dobro v situaci, v které se nachází. Ale také umí včas říci jasné slovo, neutvrzující hledajícího v klamech a iluzích. Umí probouzet „neklid“ duše, který ji činí schopnější přijímat Boží lásku. Hledání Království znamená unikat logice průměrnosti a „nezbytného minima“, a otevírat se objevům velkých snů, které má Bůh pro nás.

Pin It