Poutní místa

OpavaVojtech1Kostel sv. Vojtěcha na Dolním náměstí v Opavě (bývalý jezuitský kostel) uchovává obraz Panny Marie, Matky milosrdenství přezdívaný Opavská madona. Monumentální jednolodní stavba byla postavená v letech 1675 až 1681 na místě malého gotického kostela, který byl založen před rokem 1350 a v 16. století byl zasvěcen sv. Jiří. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel je stavebně zakomponován do areálu jezuitské koleje (původně z let 1631–1642 přestavěné v letech 1711–1723), ve které se nacházelo např. i gymnázium, Slezský zemský sněm (od roku 1853), a ve které nyní sídlí Zemský archiv v Opavě. Po obou stranách lodi se nacházejí průchozí boční kaple. V roce 1945 při osvobozování Opavy kostel vyhořel a byla zničena velká část stropních fresek a hlavní oltář. Před kostelem se nachází mariánský sloup z roku 1675.

Obraz opavské Panny Marie se těšil velké úctě Opavanů, kteří zejména v těžkých dobách prosili o její přímluvu. Počátkem 18. století dosahoval počet poutníků až 100 000 ročně. Hlavní pouť se konala vždy v sobotu po slavnosti Nanebevstoupení Páně.

Podle zprávy z roku 1732 byly hlavy Panny Marie a Ježíška na obraze ozdobeny zlatými korunami s drahými kameny. Celý obraz pak byl pokrytý stříbrným a zlatem vykládaným plechem. Všechny ozdoby obrazu, ale i oltáře a kaple, kde byl umístěn, pocházely ze zlatých a stříbrných záslibných darů a peněz, které věřící věnovali s vděčností za prokázané milosti. Před obrazem se konaly pobožnosti a v první polovině 18. století se v kostele sloužilo i více než 4000 mší svatých ročně.

S rostoucí úctou lidu k obrazu rozhodli se opavští jezuité požádat olomouckého biskupa Wolfganga Schrattenbacha, aby byl obraz prohlášen za milostný. Z rozhodnutí kardinála Schrattenbacha byla ustavena komise pod vedením olomouckého kanovníka Františka Gianniniho. Jejími dalšími členy byli kralický děkan Antonín Dreser, opavský děkan Jiří Urban, hlučínský děkan Liborius Manka, lékař opavského vévodství Dr. Jan Josef Piskurek, opavský městský lékař Dr. Jan František Frühauf, a ranhojiči Mikuláš Flügge a Ondřej Jan Piskurek. Výsledkem vyšetřování bylo, že 6. června 1734 byl obraz slavnostně prohlášen za milostný. Po tomto prohlášení úcta k obrazu dále rostla.

Původní obraz tzv. Opavské Madony se nedochoval. Zničen byl při požáru kostela při osvobozovaní města v květnu 1945. Při obnově kostela byla pořízena kopie původního obrazu Panny Marie.

(Zdroj: Wikipedie a zpravodaj opavské farnosti Cesta)

Duchovní správa:

Římskokatolická farnost Panny Marie Opava
Almužnická 2, 746 01 Opava
Telefon: +420 733 307 117
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.farnostopava.cz

 

 

Andělská Hora – Pouť ke sv. Anně na Anenském vrchu

Poloha: 9 km SZ od Bruntálu

Pouť: v neděli bližší ke svátku sv. Anny (26. 7.);

Bílá Voda – Pouť k Panně Marii Bílovodské

Poloha: 32 km SZ od Jeseníku, přes Žulovou a Javorník

Poutě: na svátek navštívení Panny Marie (2. 7.), neděle po svátku;

Bohumín – Starý Bohumín – Milostný obraz Panny Marie Růžencové

ve Starém Bohumíně. Kostel je otevřený jen při bohoslužbách. Pouť je na svátek Narození Panny Marie (8. září). Více naleznete na stránkách farnosti Nový Bohumín;

Borová – Pouť k sv. Ignáci z Loyoly

Poloha: 12 km JV od Frýdku-Místku, přes Frýdlant nad Ostravicí

Pouť: následující neděle po svátku sv. Ignáce (31. 7.);

Dolní Životice – Pouť k Božskému Spasiteli (Salvátoru)

Poloha: 12 km JZ od Opavy

Pouť: neděle po svátku Povýšení sv. kříže (14. 9.);

Gruň – Pouť k Panně Marii, Pomocnici křesťanů

Poloha: 24 km JV od Frýdku-Místku, přes Frýdlant nad Ostravicí, kolem vodní nádrže Šance

Pouť: neděle blíže k svátku Panny Marie Pomocnice Křesťanů (24. 5.);

Horní Lomná – Poutě k svátkům svatého Kříže

Poloha: 16 km JJV od Třince, přes Jablunkov

Poutě: neděle po svátku Nalezení sv. Kříže (3. 5.) a neděle po svátku Povýšení sv. Kříže (14. 9.);

Hradec nad Moravicí – Slezská Kalváie

Poloha: 8 km J od Opavy

Pouť: blíže k svátku Povýšení sv. Kříže (14. 9.);

Hukvaldy, hradní kaple – Pouť ke sv. Ondřeji

Poloha: 10 km JZ od Frýdku-Místku, směr Příbor

Pouť: nejbližší neděle po svátku sv. Ondřeje (30. 11.);

Liptáň – Pouť k Panně Marii Nanebevzaté

Poloha: 17 km SSZ od Krnova, přes Město Albrechtice a Třemešnou ve Slezsku

Pouť: neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.);

Petřkovice – Pouť k Panně Marii ve Skále

Poloha: 17 km V od Hranic na Moravě, přes Starý Jičín, Jičinu

Pouť: neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), mimo pouť konají se také lidové pobožnosti;

Píšť – Poutní kostel sv. Vavřince/Mariánské poutní místo

Kostel sv. Vavřince v Píšti byl postaven v roce 1743. Od korunovace obrazu Panny Marie papežským nunciem dnes kardinálem Giovannim Coppou je také mariánským poutním místem. Obraz Matky Boží je umístěn na hlavním oltáři kostela. Dne 12. 6. 2002 ustanovil biskup ostravsko-opavský toto místo jako zasvěcené modlitbám za mír a usmíření mezi národy. V roce 2003 byla dokončena v areálu poutního místa venkovní Křížová cesta s oddechovou a parkovou částí. Jednotlivá zastavení Křížové cesty keramických reliéfů vytvořila PaedDr. Kateřina Pavlicová. Více www.hlucinsko.com

Prašivá – Pouť ke sv. Antonínu Paduánskému

Poloha: 12 km JV od Frýdku-Místku, přes Dobrou a Vyšní Lhoty

Pouť: neděle po svátku sv. Antonína Paduánského (13. 6.), neděle po výročí posvěcení kostela (16 .10.), pouť mládeže 1. 7.;

Příbor – Pouť k příborské Madoně

Poutě: na svátek Narození Panny Marie (8. 9.) a následující neděli.

Příbor – Pouť k sv. Valentinovi

Pouť: neděle po slavnosti Těla a krve Páně (Boží Tělo);

Ruda u Rýmařova – Pouť k Panně Marii Sněžné

Poloha: 10 km JZ od Rýmařova, přes Horní Město a Tvrdkov

Pouť: první neděle v srpnu k svátku Posvěcení římské baziliky Panny Parie Sněžné;

Rusín – Pouť k Panně Marii v Rusíně

Poloha: 15 km S od Krnova, přes Město Albrechtice

Poutě: nejbližší neděle po Nanebevstoupení Páně, po Navštívení Panny Marie (31. 5.) a po posvěcení kaple (8. 8.);

Spálov – Pouť k Panně Marii "Ve skále"

Poloha: 20 km SZ od Nového Jičína, přes Odry, Jakubčovice nad Odrou a Heřmánky ke Skále v blízkosti obce Klokočůvky

Pouť: v neděli po svátku Narození Panny Marie (8. 9.);

Travná – Pouť ke sv. Karlu Boromejskému

Poloha: 26 km SZ od Jeseníku, přes Javorník, kaple je 300 m za vesnicí Travná

Pouť: v neděli blíže ke dni prvého Zjevení Panny Marie v La Salettě (19. 9.);

Žulová – Pouť na Boží horu k Panně Marii Bolestné

Poloha: 10 km SZ od Jeseníku, přes Lipovou-Lázně a Vápennou

Poutě: v neděli po svátku sv. Cyrila a Metoděje (5. 7.), Panny Marie Bolestné (15. 9.) a na svátek sv. Silvestra (31. 12.).

RadhostFotoWeb1Hora Radhošť je dnes neodmyslitelně spojována s kaplí, která zde byla vystavěna nákladem 20 000 zlatých roku 1898. Již v roce 1862 byla na hoře uspořádána slavnost a na stavbu kaple se vybralo 120 zlatých. Znovu ožila myšlenka roku 1881, kdy se vybralo 500 zlatých. Roku 1888 daroval hrabě Kinský na stavbu kaple potřebný pozemek a zdivo. Nová sbírka byla uspořádána mezi lety 1889–1895 a vynesla 8000 zlatých. Malíř Adolf Liebscher namaloval u této příležitosti triptych „Valašská Madona", který vystavil na Národopisné výstavě v Praze. Výbor pro stavbu kaple koupil od malíře obraz v hodnotě 4000 zlatých za 800 zlatých. Zbytek věnoval malíř na kapli. Obraz byl vystavován v Čechách i na Moravě a vynesl 6000 zlatých. Dnes je originál obrazu umístěn v kapli na Radhošti.

Ke stavbě kaple bylo přikročeno roku 1896, základní kámen byl položen 5. července. Dne 11. září 1898 kapli posvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a byla odevzdána veřejnosti do užívání. Roku 1905 byl založen spolek Matice Radhošťská s cílem udržovat kapli. Z jeho popudu byla původní kamenná kaple v roce 1926 obložena šindelem a byla k ní přistavěna zvonice. Frenštátský rodák sochař Albín Polášek, žíjící v USA, věnoval Matici Radhošťské v roce 1930 sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které nyní stojí před kaplí na hřebenu hory Radhošť. Roku 1951 byla Matice Radhošťská komunisty zrušena a její činnost obnovena až v roce 1994. Roku 1995 byla v kapli provedena nová elektroinstalace a roku 2003 byla ukončena kompletní rekonstrukce zvonice. Matice Radhošťská nechala také zhotovit nový obětní stůl z carrarského mramoru a nyní financuje rekonstrukci vitrážových oken. Celkové náklady na opravu kaple činily v letech 1995–2009 téměř pět miliónů korun.

Více na www.trojanovice.cz

Duchovní správa:

Římskokatolická farnost Frenštát pod Radhoštěm
Kostelní 506
74401 Frenštát pod Radhoštěm
tel.: 556 835 788
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://www.radhost-kaple.estranky.cz/

CvilinFotoWebPoutní chrám Panny Marie Sedmibolestné se nachází nad městem Krnovem na jeho jihovýchodním okraji - na tzv. Předním cvilínském kopci - ve výšce 439 m n.m. Cvilínská poutní svatyně je význačným duchovním centrem Slezska. Konají se zde poutě různého typu a také jiné akce spojené s rekolekcemi, setkáními mládeže a pastoračními pobyty. Věřící zde často nacházejí pokoj a smíření vyzařující z milostných obrazů Panny Marie Sedmibolestné.

Poutě začínají v neděli, která je nejlbíž svátku Panny Marie Lurdské (11. 2.), a končí na Silvestra poutí k Panně Marii, Královně míru. Hlavní pouť se koná v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15. 9.). Mariánské svátky se slaví v neděli blíže k danému svátku. Mše sv. jsou zde ovšem slouženy každou neděli v 10.00.

Začátek prázdnin patří každoročně na Cvilíně Františkánskému setkání mládeže. Více k této akci na http://fsm.minorite.cz

Historie:

Na místě původního dřevěného kostelíka Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Bolestné byl v letech 1722-1728 postaven barokní kostel. V roce 1786 byl však z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen ke zboření. Zachránili jej čtyři krnovští měšťané, kteří jej za 406 zlatých koupili. V roce 1865 zachvátil kostel mohutný požár a zničil šindelovou střechu i věže. Za dva roky byl opraven. Během válečných událostí v roce 1945 byla zničena levá věž i vzácné fresky. Pod vedením představeného minoritů P. Šebestiána Vavrečky, OFMConv, byl kostel obnoven a znovu vysvěcen v zaří roku 1947. V době komunismu bylo poutní místo spravováno diecézními kněžími. Minorité jej převzali v roce 1994.

Duchovní správa:

P. Sebastian Gruca, OFMConv.
Výletní 3, 794 01 Krnov
tel: +420 732 664 763
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://kostelcvilin.cz/

HrabyneFotoWebTradicí v Hrabyni se staly Mariánské slavnosti, a to již od 18. století. Samotný vznik Hrabyně není přesně znám, první ověřený záznam o Hrabyni pochází z roku 1377, existují však dvě legendy o vzniku obce spojené s poutní tradicí a slávou poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Podle první byl obraz Panny Marie v době válek ukryt neznámým cizincem v hustém hloží na místě dnešního kostela. Ten se patrně pro nemoc či úmrtí nemohl pro obraz vrátit. Později byl obraz objeven pasákem vepřů, který zde hledal zaběhlé stádo.

Druhá pověst vypráví, že místem zvaným Hrabín projížděl sedlák Hruška z Plesné, který vezl těžký náklad a nemohl s ním překonat prudký hrabyňský kopec. Na voze zrovna spal jeho syn. Aby koním ulehčil, shodil synka na zem tak nešťastně, že ho zabil. Pod dojmem hrůzného činu vykonal kající cestu do Říma, kde požádal papeže o rozhřešení. Papež mu je udělil a současně mu dal obraz Panny Marie, aby na místě, kde zabil svoje dítě, postavil kapli a do ní zavěsil obraz. Po návratu nechal zbudovat v místě svého činu kapli, přestěhoval se na vrh Hrabín spolu se svou ženou a stali se prvními obyvateli tohoto místa. Záhy se zpráva o postavení kapličky rozšířila v širokém okolí a Hrabyň se stala poutním místem. V roce 1497 zde byl vysvěcen dřevěný kostel.

V roce 1721 dal vystavět Arnošt Matyáš Mitrovský nový kamenný kostel a hrabynští touto stavbou získali prostornou svatyni s věží a třemi oltáři. Dnešní podobu a význam poutního místa získal kostel za působení vlasteneckého kněze P. Jana Böhma v letech 1863–1886. Na hrabyňské pouti přicházeli poutníci z celého Slezska, severní Moravy i ze Slovenska. Dnes je okolí kostela upraveno jako veřejný park.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hrabyni se na hlavním oltáři nachází uctívaný obraz Matky Boží s Ježíškem, silně postříbřený, který ikonograficky připomíná obraz Matky Boží Čenstochovské. Na vítězném oblouku v kostele je malba vítání poutníků farářem Böhmem a historie hrabyňského obrazu podle jedné z pověstí.

Poloha: Poutní kostel se nachází 12 km jihovýchodně od Opavy a 11 km od Ostravy.

Poutě: Neděle blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), neděle blíže k svátku Narození Panny Marie (8. 9.).

Duchovní správa:

Římskokatolická farnost Hrabyně
Hrabyně č. 5
74763 Hrabyně
mobil: 731 801 459
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://farnosthrabyne.cz/

 

UhlirskyVrchFotoWeb1Ke vzniku barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil.Místodržící zde z vděčnosti nechal v roce 1654 postavit dřevěnou kapli, do níž pořídil kopii slavného obrazu Pasovské Madony s Dítětem namalovaného Lucasem Cranachem starším. Vedle kaple byla v roce 1724 postavena poustevna.

Uctívaný obraz získával věhlas a přicházelo sem stále více poutníků, aby prosili o duchovní pomoc. Proto byl v letech 1755-1758 vystavěn velký poutní kostel, k němuž vede monumentální lipová alej z roku 1770, která je dnes chráněnou kulturní památkou. Hlavní alej je široká 12 m a podél ní jsou dvě boční aleje široké 4 m. Kostel byl v průběhu věků několikrát poškozen blesky a byl několikrát obnovován. V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec.

Slavnostní poutě se zde konaly až do roku 1970. Stavu kostela neprospěla těžba tufů v jeho blízkosti a příchodem okupačních vojsk Sovětské armády vzrostl vandalismus. Interiér kostela byl vojáky i místními vandaly poničen. Komunistické úřady nakonec poutní slavnosti zákazaly. Z jeho bohatého mobiliáře se podařilo zachránit jenom několik obrazů a soch. Obnovy se poutní místo dočkalo až po roce 1989.

Po náročné rekonstrukci byl poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu 9. 10. 1993 znovu vysvěcen olomouckým arcibiskupem Msgr. Jana Graubnerem. Této události se zúčastnilo mnoho občanů Bruntálu, širokého okolí i německých turistů.

Kolem přístupové cesty ke kostelu vede nová křížová cesta z různých druhů dřeva na kamenných podstavcích.

Poloha:

Uhlířský vrch (672 m n. m.) se nachází dva kilometry jihozápadně od Bruntálu, odtud po silnici směr Moravský Kočov, kostel vpravo na kopci. Kopec je přírodní památka a je to jedna z nejmladších sopek na našem území.

Poutě: neděle blíž k svátkům Marie Královny (22. 8.), Narození Panny Marie (8. 9.), výročí posvěcení kostela (9. 10.).

Duchovní správa:

Římskokatolická farnost Bruntál
nám. J. Žižky 6/8
79201 Bruntál
tel.: 554 717 322
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.farnostbruntal.cz

 

poutnimista01

Každé mariánské poutní místo je spojené s nějakým zázrakem. Panna Maria Pomocná (Maria Hilf) u Zlatých Hor však nabízí i hmatatelný důkaz o tom, že Bůh dokonale uzdravuje bolavé rány lidské minulosti.

Když demoliční četa výbuchem dynamitu v září roku 1973 srovnala se zemí více než sto let starý kostel, málokdo věřil, že se zde tradice poutí vzkřísí. Přesně po dvaadvaceti letech vysvětil na stejném místě olomoucký arcibiskup Jan Graubner nový chrám a poutní dům. Každý rok sem přijíždějí poutníci z České republiky, Německa i Polska Matku Boží prosit o pomoc.

Vznik tohoto místa se datuje do období třicetileté války. Do lesů se před vojáky ukryla těhotná Anna Tannheiserová. Bezpečí našla na místě zvaném Boží dar, kde porodila syna Martina. Chlapec prožil život jako vážený muž a stal se radním ve Zlatých Horách. Obraz Bohorodičky, který v místě narození svého otce zavěsila v roce 1718 jeho dcera Dorota Weisová, začal brzy přitahovat poutníky z okolí.

A s ochranou nenarozeného života je spojováno poutní místo i dnes. V kostele se pravidelně modlí k Matce Boží za ochranu rodin, aby se staly svatyněmi života, za ochranu nenarozených dětí a sblížení národů, které si v minulosti ubližovaly.

Poutní kostel v hlubokých lesích u Zlatých Hor je nejen tradičním poutním místem, ale i dnes chce připomínat lidem na celém světě, že nemohou být šťastni a nebudou žít v míru, pokud nezačnou chránit a ctít každý lidský život, a to od početí až do přirozené smrti.

Mše svaté jsou každou sobotu v 10.30 hodin a neděli v 15.00 hodin.

Každý první pátek v měsíci začíná ve 21.00 hodin noční křížová cesta ze Zlatých Hor od areálu Bohema ke kostelu.

Poutě: Hlavní pouť v sobotu blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), dále Pouť rodin (květen) a Pouť tří národů (září).

Poloha: Poutní místo se nachází v lese u Zlatých Horách 14 km východně od Jeseníku. Odbočka ze silnice č. 445 ve směru Zlaté Hory-Heřmanovice.

Duchovní správa:

Duchovní správa poutního místa Panny Marie Pomocné
Zlaté Hory 170
79376 Zlaté Hory
tel/fax: 584 425 916
mobil: +420 605 469 363
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
http://mariahilf.eu

 

FrydekBazilikaWebNejvýznamnější dominanta Frýdku-Místku stojí na severozápadní straně města na mírném návrší, lidově zvaném Vápenky. V místech, kde se dříve pálilo vápno, stojí velkolepá pozdně barokní bazilika Panny Marie z roku 1759. Na jejím hlavním oltáři je uctívána metr vysoká tmavošedá pískovcová socha Panny Marie, která je paladiem zdejšího kraje.

Poutní kostel nebyl v den posvěcení dostavěn a byl v dalších letech postupně dokončován. Věže byly hotovy až v roce 1777, resp. 1793. Varhany pocházejí z roku 1763 a měly 32 rejstříků. V původní skříni je v současnosti nástroj firmy Rieger z roku 1894.

Redemptoristé, kteří se o poutní místo starají, přišli do Frýdku v roce 1939. Požehnaně zde působil zejména P. Schikora, který v roce 1939 postavil u kostela exerciční dům a přikoupil vilu v sousedství, jež sloužila jako malý klášter. Věnoval se zejména tiskovému apoštolátu a je autorem populární knihy "Naše světla" a dalších publikací.

Zrušení řádů komunistickým režimem znemožnilo další aktivity redemptoristů ve Frýdku na čtyři desetiletí. Duchovní správu vykonávali kněží olomoucké arcidiecéze a redemptoristé se zde vrátili až po roce 1990.

Roku 1999 byl poutní kostel Navštívení Panny Marie prohlášen papežem Janem Pavlem II. za basiliku minor. Poutní chrám ve Frýdku je jedinou bazilikou v naší diecézi. Stejně jako před třemi sty lety je i dnes toto poutní místo častým cílem poutníků.

V ostravsko-opavské diecézi patří mezi největší poutní místa a pravidelně se zde konají poutě za nová kněžská a řeholní povolání.

Poutě: Neděle po svátcích – Navštívení Panny Marie (2. 7.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Narození Panny Marie (8. 9.). Pak rovněž tzv. Prvosobotní poutě a tzv. 3. Velké frýdecké poutě – viz http://www.basilica.cz/cz/text/12-poute.html

Duchovní správa:

Římskokatolický farní úřad Frýdek,
Mariánské nám. 145,
73801 Frýdek-Místek,
telefon: 558 630 104
fax: 558 628 415
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.bazilika.net