Rok víry
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Tak jsem se před rokem přepočítal. Dokonce o dva týdny. Tento text už není na další týden Roku víry, jenom na jeho poslední den.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Celý týden se ve mně u otázky, o čem napsat tento text, velmi výrazně objevuje slovo milosrdenství. Na jedné straně mi toto slovo velmi vstupuje do svědomí (už je to alespoň třicet let, co mi zpovědník řekl, že mám být milosrdný ke každému, kdo dostal méně poznání i formace než já, ale tak často v tom selhávám L); na druhé straně je pro mě útěchou. Začnu od konce – smrtí.
Osobností víry, kterou si připomínáme v měsíci listopadu, je řeholnice 
Štěpánka Palinská, která se narodila na Slezské Ostravě v hornické rodině o slavnosti Všech svatých, 1. listopadu 1901. Již datum jejího narození jakoby předznamenával její úsilí o svatost. Štěpánka byla od narození drobná. Křehká tělesná konstrukce jí nedávala pevný základ a také proto ji celý život provázely nějaké nemoci. Přesto však vykonala pro Boha, církev i kongregaci Milosrdných sester sv. Kříže veliké dílo a stala se požehnáním pro svět.
Ostrava – Rok víry, který vyhlásil 11. října 2012 papež Benedikt XVI., za necelé dva týdny v neděli 24. 11. o Slavnosti Krista Krále končí. Tímto datem také končí možnost získání plnomocných odpustků, které bylo a ještě je možné získat. Slavnostní bohoslužbu k zakončení Roku víry bude v neděli 24. 11. v katedrále Božského Spasitele v Ostravě od 9.30 hodin celebrovat biskup František Václav Lobkowicz. V opavské konkatedrále Panny Marie bude mši svatou v 8.30 hodin sloužit generální vikář Mons. Martin David.
„Dnes přišla do tohoto domu spása!“ (Lk 19,9)
Milý Zachee,
tlačí se mi slzy do očí, když vzpomínám na setkání s tebou. Od věčnosti jsem tě viděl na tom stromě a vnímal jsem tvou zvědavost. Chtěl si mě vidět. A já jsem ještě více toužil vidět tebe.
Hedvika se narodila v rodině knížat z Diessenu-Andechsu, někdy mezi lety 1170-1178 (nejčastěji se uvádí rok 1174). Byla dcerou Bertolda VI. († 1204), jednoho z nejvýznamnějších představitelů rodu, který jako kníže z Meranu patřil k nejvlivnějším mužům v Bavorsku, a Anežky Vetyňské († 1195), dcery Dedona V., markraběte Dolní Lužice, která sousedila se Slezskem. S určitostí víme, že Hedvika měla sedm sourozenců: čtyři bratry a tři sestry (Ekberta, Otta I., Jindřicha, Bertolda, Anežku, Gertrudu a Mechtildu), z nichž někteří zaujali velmi významné postavení ve středověké společnosti a církvi.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Často s bázní „vypouštím“ text Aktivizačníku do světa. Uvědomuji si totiž, že jeho obsahem nemají být moje názory či postoje, ale jsem před Bohem povinný hledat, co on chce říci lidem, kteří tyto řádky čtou.
Komu nasloucháš a koho posloucháš?
Redemptorista Tom Forrest velmi rád ve svých přednáškách vzpomínal na amerického herce Johna Wayna. Hrával hlavní role v mnohých westernech. Často se v nich vyskytovala takováto scéna: John se postavil, rozhlédl se po okolí, chytil do ruky svůj klobouk, zamával jím a zvolal: „Vpřed!" Co myslíte, kolik jeho chlapů vyrazilo do boje? Všichni!!!
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Ve druhém čtení této neděle jsou slova, která mě vedla už při psaní textu minulého Aktivizačníku. Jsou to slova „oživ plamen“. Svatý Pavel přikazuje Timoteovi oživit plamen Božího daru, který mu byl dán. Vybízí ho k aktivitě.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Někdy si zkouším představit, co prožíval Ježíš, když musel lidem říkat tvrdé, nepříjemné věci. Třeba minulou neděli slova proroka Amose: „Navěky nezapomenu na žádný jejich skutek!“ (8,7). A tuto neděli slova téhož proroka: „Běda těm, kdo si zpupně žijí“ (6,1).
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Když Ježíš v evangeliu této neděle říká, že pán pochválil nepoctivého správce za to, že jednal prozíravě, uvažoval jsem, za co Pán chválí své služebníky, své správce. A vyšlo mi z toho, že ne za prozíravost, ale za jednoznačnost svého života - „Nemůžete sloužit Bohu i mamonu“ (Lk 16,13). „Už vím, co udělám“, řekl si nepoctivý správce z dnešního podobenství, když se cítil v ohrožení. A choval se podle logiky světa. Hledal přízeň u jiných pánů. Co si řekneš a hlavně co uděláš ty, když se cítíš v tomto světě ohrožený?
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Neměl jsem tento týden příliš času na ticho. Vlastně téměř žádný. Nečekaně se nahromadily pracovní povinnosti, vnitřní zmatek (možná z návalu práce, možná jako napadení zlého), rýsující se další úkoly. A přece je třeba napsat nový text pro ty, kdo čekají na slovo od srdce… Co však, je-li srdce prázdné?
Člověk by měl usínat s tím, koho druhý den potěší.
Mons. ThDr. Antonín Huvar
Narodil se 23. července 1922 v Albrechtičkách u Nového Jičína jako jedno ze sedmi dětí. Reálné gymnázium začal studovat v Příboře, po záboru Sudet přešel v roce 1939 na gymnázium do Ostravy, kde v roce 1942 maturoval. Už na střední škole se rozhodl pro cestu kněžství. Vzhledem k tomu, že rodná obec Albrechtičky byla začleněna do Sudet, nastoupil na bohoslovecká studia do německého semináře ve Vidnavě.
Svatý Melichar Grodecký
Spolu se sv. Štěpánem Pongráczem a sv. Markem Križinem (ostřihomským kanovníkem) patří mezi tzv. „košické mučedníky“. Všichni tři studovali na jezuitské koleji ve Štýrském Hradci a jako mladí kněží přišli společně do Košic, kde byli umučeni.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Možná tě to překvapí, ale ne každý, kdo uvěří Ježíšovi a miluje ho, se automaticky stává jeho učedníkem. Protože být Ježíšovým učedníkem vyžaduje splnit velmi specifickou a možná i nečekanou podmínku. Je v závěru evangelia této neděle: „Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem“ (Lk 14,33).
Všiml sis někdy až marnotratné štědrosti Boha? Když vidím ovocné stromy obsypané ovocem, jaksi ji více vnímám. Ale stačí mi i pohled do makovice, kde je množství zrníček. Nebo když si uvědomím, jak obrovský je počet jehliček na jednom smrku či jedli nebo listů na lípě. Co mě však fascinuje ještě více, je to, že Bůh o každém zrníčku, o každém kvítku nebo lístku ví a stará se o něj.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Kdykoli v Písmu svatém narazím na slovo „blažený“, na jedné straně prožívám radost z toho, že i já jsem blažený; toto slovo mi vyvolává úsměv nejenom v srdci, ale i na rtech. Ovšem na druhou stranu mě zarmucuje, jak málo je vidět takovouto blaženost na lidech, které potkávám v kostele.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Pokoj. Všimni si takřka stoický postoj Abraháma, k němuž přichází nečekaná návštěva. Umíš si představit, že bys dal zabít tele (kdybys ho měl) a upekl placky, když někdo nečekaně k tobě přijde? Abrahám s tím zjevně nemá problém. Neumím si představit, kolik hodin trvala příprava takového pohoštění, ale mně jako člověku 21. století takový způsob přijetí návštěvy svědčí o tom, že člověk nespěchá, nehledí na hodiny a neví, co je to pracovní diář. Prostě božský pokoj.
Další výraznou náboženskou osobností pocházející z naší diecéze byl František kardinál Tomášek. Nejprve pro upamatování několik základních dat jeho života a pak několik zajímavostí, které nám mohou pomoci uvědomit si stále ještě živou stopu jeho působení přítomnou mezi námi.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Jdi a stejně jednej i ty!“ Tak velmi bych si přál, milý můj čtenáři, povzbudit tě k dvěma věcem. První je celkem jasná – jdi a jednej stejně jako Ježíš. On je ten milosrdný Samaritán, který se sklání k tobě, ke mně i ke každému člověku se svým milosrdenstvím, odpuštěním a uzdravením. Druhá však může být pro tebe překvapující – mluv k lidem kolem sebe, aby jednali podobně jako ty.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Víš, co znamená jásat? Mám za to, že svatý Augustin říká, že když lidé například při žních zpívají, radostí postupně přejdou k jásotu, čili ke zvukům, které nejsou slova, poněvadž už nemají slov, jimiž by vyjádřili svou radost. Dnes při žních asi málokdo jásá, spíše můžeme jásot zažít při nějakých sportovních závodech, když „naši“ vítězí.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“
Pokud už máš nedělní mši svatou za sebou, tak si možná vzpomeneš, že přesně tato slova jsme zpívali jako odpověď k žalmu po prvním čtení. Vyjadřují základní pravdu naši víry. Nikdo jiný, nic jiného nás nedokáže nasytit, uspokojit, utišit, naplnit, potěšit, pozvednout, podepřít, přitáhnout... Jenom Ježíš!
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Co znamená obléct si Krista? Co znamená ztratit svůj život, abyc
h si ho zachránil? Co znamená vzít každý den na sebe svůj kříž a následovat Ježíše? I takovéto otázky se nám mohou vynořit, když čteme nebo slyšíme liturgické texty této neděle. Odpovědi pro rozum se dají najít v knihách. Já bych zde rád nabídl odpovědi pro srdce…
Narodil se 12. června 1923 ve Skřipově u Opavy. Měl pět sourozenců. Obecnou školu navštěvoval ve Skřipově a pak chodil tři roky do měšťanky v Bílovci. V roce 1938 nastoupil do Serafínské školy v Třebíči. Tam dozrálo jeho povolání k následování svatého Františka. V roce 1940 nastoupil do noviciátu v řeholi Menších bratří kapucínů a pokračoval ve studiu na arcibiskupském gymnáziu v Praze. Válečná léta prožíval převážně v Opočně, kde studoval filozofii a kde také v roce 1945 složil věčné sliby. 20. června 1948, ve věku 25 let byl vysvěcen v Praze na kněze arcibiskupem Beranem.
Sestra Marie Antonína Kratochvílová je naší přímluvkyní v nebi. A její přímluvě můžeme svěřit nejen naši diecézi, ale také český národ...
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Kdy jsi naposledy plakal?
V mém životě bylo dlouhé období, kdy jsem nedokázal plakat. Možná jsem naříkal v srdci, ale všechno ostatní zůstávalo ve mně. Pak jsem však někde četl o daru slz. Umět plakat pro hřích, pro selhání svá i jiných, umět plakat radostí nad darem Boží milosti… A modlil jsem se, aby mi Bůh vrátil dar pláče.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Také při psaní tohoto textu pokračuje v mém srdci „usvědčování z hříchů“ z 33. čísla Aktivizačníku. Mám v sobě tolik témat, některá rozhořčená, jiná zas plná zbožných myšlenek a povzbuzení… Ale Ježíš mi od čtvrtku velmi jasně říká: „Zaveď toho, kdo to bude číst, do hlubin jeho srdce.“
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Často, když píšu tyto texty, si uvědomuji, že potřebuji vnuknutí Ducha, jeho vedení a inspiraci. Tak se za to modlím a čekám, co mě osloví. A jak se blíží termín odevzdání textu, zvyšuje se můj nepokoj i přesto, že vím a věřím, že bez Boha nenapíši nic, co by mohlo oslovit byť jen jedno srdce.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
O čem je vlastně slavnost Seslání Ducha Svatého? Velmi často ji vnímáme jako čas osobních modlitieb a proseb o dary Ducha Svatého. A je to správně. Druzí možná více prožívají tyto dny jako čas naplnění Duchem Svatým. Tato to je perfektní. Ale můžeme jít ještě dál a vnímat tuto slavnost jako čas radosti Boha.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Možná jsi se během uplynulého týdne snažil vnímat, že Bůh si v tobě učinil příbytek. A je docela možné, že dnes, po týdenním úsilí, konstatuješ, že jsi nic zvláštního neprožil. Jak je to možné, že přese všechno úsilí, víře, modlitbám je výsledek navenek téměř nulový?
Ostrava/Vatikán– Papež František vyzval věřící po celém světě, aby se v jednotě s ním a celou církví spojili v neděli 2. 6. při hodinové adoraci před Nejsvětější svátosti. K adoraci s papežem se připojí také ostravsko-opavská diecéze. Biskup František Václav Lobkowicz bude společně s věřícími adorovat od 17.00 do 18.00 hodin v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Intence pro modlitby během celosvětové adorace
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (Jn 14,23). Tato Ježíšova slova nejsou metaforou. I proto se nabízí otázka: Přišel už k tobě Bůh? Je u tebe doma? Jasně, není to jednorázová záležitost – Bůh se nastěhuje do mého srdce a mám vystaráno.
Biskup Josef Martin Nathan, zakladatel Městečka Milosrdenství v Branicích je další osobností víry, s nimiž se seznamujeme v průběhu Roku víry. Heslem biskupa Nathana byla slova „ Kristova láska nás pobízí“, ať jsou nám jeho slova motivací k pravdivému svědectví své vlastní víry.
Svatý Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů na přelomu 16. a 17. století, které ho nakonec stály život. Náš diecézní přímluvce je další osobností Roku víry, kterou si připomínáme během měsíce května.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Budu velebit tvé jméno, můj Bože, králi“ (Ž 145,1). Znáš tato slova? Pokud budeš nebo jsi byl v neděli na mši svaté, zpívala se jako odpověď k žalmu. Není náhodou, i když to občas tak vypadá, že si se žalmem po prvním čtení nevíme rady. Jakoby tam byl jen proto, aby vyplňoval nějakou mezeru – něco si zazpíváme a pak nasloucháme dalšímu čtení. Ale není tomu tak.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Nevím, jak u vás, ale mě Svatý otec téměř každý den přivádí k úžasu. Víte čím? Svými homiliemi. Nebyli jsme zvyklí, že papež každý den slouží mši svatou pro veřejnost, a ještě i homilii. A pokaždé takovou, že ráno na internetu se zvědavostí otevírám stránky Rádia Vatikán, abych se dozvěděl, co včera řekl. Například ve středu 17. dubna řekl toto:
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Pane Ježíši, čím mám dnes potěšit tvůj lid? (Iz 40,1) Stavíš mi před oči svůj obraz z nedělního evangelia: stojíš na břehu Tiberiadského moře a ptáš se nějakých rybářů, mají-li něco k jídlu. Věděl jsi, že nemají. Věděl jsi, že jsou to tví kluci. Oni však nevěděli, že jsi to ty. Až dokud nezažili to, co kdysi na začátku své cesty s tebou - zázračný rybolov. „Pán je to!“ vykřikl Jan.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Ježíš Kristus vstal z mrtvých!
Toto zmrtvýchvstání nejenže všechno změnilo, ale stále všechno mění! Změnilo nejen život ustrašených apoštolů, ale i dnes mění můj život. A velice toužím, aby změnilo i tvůj. Proto ti oznamuji s velkou radostí v srdci a silným, jásavým hlasem: Ježíš Kristus vstal z mrtvých!
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Stalo se ti to někdy? Zabouchly se dveře a klíč zůstal uvnitř. A ty venku. Před pár dny jsem to zažil. Přitom jsem si uvědomil, že přesně taková byla situace člověka po prvotním hříchu. Byl v nebi doma, bylo mu tam skvěle. Ale pak se rozhodl (nazlobený na Boha, že mu něco nechce dát) vyjít ven s přesvědčením, že se může kdykoli vrátit, vždyť v nebi je doma. Avšak dveře si zabouchl a nemohl se dostat dovnitř. Už nikdy.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Nejraději bych tu místo svých slov uvedl texty Písma svatého, které se čtou letos o Květné neděli. Vždyť kdo jsem já, abych promlouval byť jen k jedinému lidskému srdci? Věřím však, že Ježíš žije ve mně, a i prostřednictvím myšlenek, které vznikají v mé hlavě a srdci, chce někoho přitáhnout k sobě. A tak hledám v sobě slova, „abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem“ (srov. Iz 50,4).
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Určitě víš, co znamená slovo exodus. Různé slovníky uvádějí, že je to hromadný odchod, mnohdy celého národa. V jazyku víry (křesťanské nebo židovské) má však kromě toho ještě jiný význam - není to obyčejné stěhování se, nýbrž vysvobození z otroctví.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Prosím tě, pojď domů! Každý den na tebe čekám. A nejenom ve dne, ale i v noci. Mám pro tebe připravené objetí, polibek, koupel, nové šaty, hostinu! Prosím tě, pojď domů! Velmi tě miluji. Pláču každý den, když jsi pryč, daleko ode mne. Každé ráno vycházím do ulic světa a hledám tě. No nemohu tě najít, pokud ty sám nebudeš chtít. Prosím tě, pojď domů!
Biskupství ostravsko-opavské Vás zve na
NÁRODNÍ POUŤ
do Svaté země v Roce víry
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Řekni, že je hledám…“ Takováto slova jsou v písni, kterou jsem citoval minulý týden. Ježíš nás posílá, abychom říkali lidem, že je hledá. Jak je hledá a jak jim to máme říct?
V měsíci březnu si v diecézi připomeňme dvě osobnosti víry, které nás mohou inspirovat k prosbě o hojná a svatá povolání ke kněžství. Je to bohoslovec Vladislav Hrabec a P. Pavel Jiřík. Oběma Bůh daroval povolání a také oba v mládí povolal k sobě…
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Řekni lidem, že mám je rád, že se o ně vždy starám, a když zabloudí ve světě, řekni, že je hledám...“ Možná znáte melodii slov této písně, která „letěla“ kdysi před 30 lety. Dá se poslechnout na youtube.com (Jedné noci slzy mé...), třebaže ne s úplně správnými slovy.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Na Popeleční středu mě oslovila slova žalmu v Liturgii hodin: „Hospodin zná myšlenky lidí; jsou věru marné“ (Ž 94,11). Myslím, že právě proto nám Bůh dal celý žaltář či jiné modlitby v Písmu svatém, jakož i liturgické modlitby (mši svatou, slavení svátostí), či modlitby lidové zbožnosti skrze církev, abychom mu neříkali prázdná slova.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Ve středu začíná doba postní. Obyčejně je to pro mnohé čas předsevzetí, křížových cest, zpovědi a přípravy na Velikonoce. Což je velice dobře. Zkusím ovšem poukázat také na jiný rozměr této doby. Nazvu ho „startovací“ rozměr.
"Jdu i zde svou cestou s Bohem. Ano, Bůh je zde blíže než kdekoliv jinde, protože ho také více potřebujeme." Tato slova napsal do dopisu z nacistického vězení P. RICHARD HENKES, SAC. Je jedním ze svědků Boží milosrdné lásky, který působil na území ostravsko-opavské diecéze.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Minulý text končil výzvou: Čti Písmo svaté každý den. Alespoň větičku. Osvěžuje duši. Dnes bych rád na to navázal na základě slov Pána Ježíše: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli“ (Lk 4,21), jimiž minulou neděli evangelium končilo a tentokrát jimi začíná. Proč? Protože bych se tě rád zeptal, které Boží slovo se ve tvém životě už splnilo.
Brno - Diecézní katechetické centrum Biskupství brněnského připravilo pro postní dobu 2013 brožurku Malý průvodce postní dobou v Roce víry. Sešitek formátu A6 obsahuje krátké duchovní impulzy, které se svým rozsahem podobají dnes tolik oblíbeným textovým zprávám (SMS). Pro každý všední den postní doby je určen jeden biblický citát odpovídající liturgii daného dne, a jedna věta k zamyšlení. Tato zamyšlení byla inspirována slovy Svatého otce Benedikta XVI. pronesenými při nejrůznějších příležitostech (homilie, generální audience, promluvy před modlitbou Anděl Páně aj.). Pro každou neděli je pak vedle biblického citátu a krátkého zamyšlení uveden také stručný úryvek z některého dokumentu II. vatikánského koncilu.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Kdy tě naposledy oslovil nějaký text z Písma svatého tak, že jsi plakal(a)? Anebo zpíval(a) radostí? Možná nikdy. Ale to není chyba. Možná jsi taková povaha, která neprožívá svou víru citově. Ale na druhé straně by nás mělo Písmo svaté oslovovat denně. Vždyť člověk, který přijal spásu (osobním rozhodnutím se pro Krista před křtem nebo po něm, byl-li pokřtěn jako dítě), potřebuje každodenní vedení, usměrnění, jak mám prožívat svůj život jako Boží dítě. Ano, něco jsme dostali výchovou (pokud jsme vyrůstali ve věřící rodině), ale mnoho z toho jsou možná jen návyky, které ani neumíme zdůvodnit učením církve či dějinami spásy z Bible. Naše víra je pak na úrovni fanatika: „Tak to je, a hotovo.“ Nevím, jak tebe, ale mě taková víra neuspokojuje.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
„Neumlknu... neutichnu..., dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň“ (Iz 62,1). Tato slova proroka odhalují jeden velmi důležitý rozměr prožívání spásy. Každý, kdo přijal Ježíšovo dílo spásy za své, čili kdo je spasen (srov. Aktivizačník č. 13), velmi touží, aby spásy dosáhli i ti, které miluje, na kterých mu záleží. Tedy spása má kromě osobního rozměru také rozměr sociální, společenský - neuzavřu se někam do pokoje a tam si užívám „svou spásu“, přičemž na druhých mi nezáleží. Vlastně se to ani nedá. Spása je tak obrovský dar, že v člověku, který ji prožívá, vyvolává nesmírnou touhu se o tento dar podělit. „Dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.“ Kdo je ten „jeho“? Izaiáš mluví o Jeruzalémě. Ale je známo, že Jeruzalém je také symbolem každé duše.
Během celého Roku víry je možnost získat plnomocné odpustky v souvislosti s obnovou křestních slibů. Odpustky mohou získat jednotliví věřící, kteří kromě obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) v jeden svobodně zvolený den během Roku víry vykonají návštěvu u křtitelnice nebo jiného místa, kde přijali svátost křtu, a v jakékoli právoplatné formě obnoví křestní sliby.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Řádnou cestou, jak být spasen, je křest. Při něm se děje mnoho – pokřtěný je očištěn od dědičného hříchu (a pokud není pokřtěný jako dítě, tak i ode všech osobních hříchů), stává se novým stvořením, dostává dar Ducha svatého, Bůh si v něm dělá příbytek, člověk se stává součástí Krista a členem církve, Kristova tajemného těla. Jak říká svatý Hypolit, člověk se stává bohem. Nevyráží ti to dech? Nemusí. I když pravdy víry by nám vždy měly rozveselit srdce, důležitější je, abychom je žili. A pokud přece jen pocítíš při četbě těchto řádek nějakou radost, děkuj Bohu za ni jako za mimořádnou pozornost… Čti pomalu a s otevřeným srdcem.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
V tomto textu bych vám rád přiblížil obsah slova spása. Je to pojem, který je v křesťanství zaužívaný tak, že někdy ani nevíme, co znamená. Anebo se k jeho podstatě musíme probojovávat přes množství slov. Možná tak, jako já v tomto textu.
V lednu si chceme připomenout další dvě osobnosti víry, jejichž život je spjat s ostravsko-opavskou dieécézí. V padesátých letech minulého století zemřel jako mučedník na faře v Petrovicích u Karviné místní duchovní správce P. Ludvík Sobek. S osudy jeho života a svědectvím víry v dobách komunistické perzekuce se můžete blíže seznámit v tomto článku. Osobnost služebníka Božího salesiána P. Ignáce Stuchlého většinou známe. Narodil se 14. 12. 1869 v obci Boleslav (dnes Polsko), která spadala pod farnost Píšť, kde byl v místním kostele sv. Matouše také pokřtěn. Více o muži, který byl prvním českým salesiánem se dozvíte v tomto příspěvku.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Vždycky mi je líto, když vidím, jak končí nějaké svátky a s nimi se vyprazdňuje i kostel; zkracuje se řada ke svatému přijímání, zaplňují se hospody, znova více času zabírají počítačové hry, pochybné filmy… A kladu si otázku: Jak je možné, že tolik lidí bylo na svaté zpovědi, přijali Pána Ježíše v eucharistii, zpívali: Narodil se Kristus Pán, veselme se… a nic se v jejich životě nezměnilo? Odpovědí je „tajemství nepravosti“ (srov. 2 Sol 2,7). Současně však věřím, že „kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost“ (Řím 5,20). Věřím, že když Bůh dopouští nevěrné chování věřících, činí tak i proto, aby se ještě více projevila Jeho sláva a moc. Ale je ta víra někdy těžce zkoušena… Obdivuji kněze, kteří to samé vidí rok co rok, svátky co svátky, a přece doufají, věří…
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Někdy si liturgický rok představují jako nový oblouk na stoupající spirále. Pořád jsou to stejné svátky, ale díky neustále se měnícím okolnostem života je jejich prožívání vždy jiné. A pro věřícího člověka by mělo být samozřejmé, že je prožívá pokaždé s plnější vírou, i když pocitově to může být jednou radostněji, jindy smutněji. S pocity si zřejmě nedáme rady, dnes jsou takové, zítra makové, můžeme je pouze přijímat a utrpení či radost, které nám přinášejí, dávat Bohu jako oběť. S vírou je to však jiné – i od nás závisí, zda bude plnější.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Když už mluvíme o tajemstvích (Bůh je s námi, Bůh přijde), asi by bylo dobré také říct, co vlastně tajemství jsou. Toto slovo se nám totiž nejčastěji spojuje asi s něčím takovýmto: „Toto říkám jen tobě, nikomu to neříkej.“ Tedy tajemství vnímáme spíše jako nějakou informaci, která má zůstat utajená. Jiný pohled může být, že tajemství je nějaká záhada, kterou (zatím) neumíme vyřešit.
Zvláštní milostí spojenou s Rokem víry je možnost získání plnomocných odpustků. Dekretem Apoštolské Penitenciárie je stanoveno: nemocní a ti, kteří se o ně starají a nemohou se účastnit slavnostních bohoslužeb, mohou získat plnomocné odpustky za obvyklých podmínek (vyznání hříchů ve svátosti smíření, přijetí svatého přijímání a modlitba na úmysl Sv. otce).
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Pokud by ses ohlédl do minulého týdne a zhodnotil, jak se ti povedlo vnímat, že Bůh je stále s tebou, při tobě, asi bys neměl mnoho důvodů ke spokojenosti. Povinnosti, nečekané události, zprávy, nálady… to vše tě asi pořádně odvádělo od uvědomení si, že Bůh je s tebou. Ale nezoufej, on i přesto byl stále s tebou.
Před rokem nás opustila Mgr. Vlasta Kurková, první ředitelka Biskupského gymnázia v Ostravě a dlouholetá spolupracovnice diecézního časopisu OKNO. Její životní příběh začal 17. 2. 1930 v Ostravě. Životní osud této ženy víry poznamenal totalitní komunistický režim a zejména pronásledování církve v 50. letech 20. století. Za svou aktivitu v křesťanském spolku Vladimíra Neuwirtha tzv. Společenství byla také vězněna.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Se začátkem liturgického roku přejděme z období nadšení pro Boží věci k „tuhému pokrmu“ (1 Kor 3,2a). Už jsme svěřili svůj život Ježíšovi. Už víme, že máme celý svůj život zaměřit na něho. Víme, jak změnit své smýšlení. Víme, jak činit pokání. V srdci nám ještě možná zní radostný hymnus Ježíši, Králi. No je třeba nám přejít k tajemstvím naší víry, abychom nežili jen z nadšení, jen z toho, co nějak pociťujeme či vnitřně radostně prožíváme.
P. Jindřich Jenáček se narodil tři dny před Vánocemi, 22. prosince 1917 v Dědicích.
Teologii vystudoval v letech 1936 -1941. Po dokončení studií byl vysvěcen na kněze. Osm let působil v duchovní správě. Dne 28. 10. 1949 byl zatčen Státní bezpečností. O osm měsíců později byl odsouzen k 25 letům vězení. V komunistických žalářích prožil deset let. Prošel věznice v Plzni-Borech, Leopoldově, Jáchymově, na Mírově. 10. 5. 1960 byl amnestován s trvající podmínkou do roku 1970.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Svět v tomto čase žije datem 21.12. Prý se něco stane. Určitě se stane; vždyť to bude jedinečný a neopakovatelný den v dějinách lidstva. Tak, jako každý jiný. Bůh ho pro nás ve své lásce připravil a my ho máme naplnit dobrem. Každý den jsme v rukou milujícího Otce, který má i všechny vlasy na našich hlavách sečteny, a bez jehož vůle nám nespadne ani jeden z nich. Tak proč se obávat? Místo toho konejme svou povinnost: „Ty jdi a hlásej Boží království“ (Lk 9,60). Hned jdu do toho.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Slovo aktivizačník může vzbuzovat dojem, že jeho úkolem je čtenáře vést k aktivitám. V podstatě ano, ale pouze k jedné aktivitě, zvané putování. Od okamžiku křtu jsme totiž na cestě – obrazně jsme prošli vodami Rudého moře a zachránění z moci ďábla jsme se vydali na cestu do zaslíbené země. Židům toto putování v dějinách trvalo 40 let. My na něho máme celý život. Je na nás, jak ochotně putujeme, zdali se zbytečně nezastavujeme, neodbočujeme… Zdali nejsme místo putování jen účastníky izolovaných akcí, mezi kterými živoříme. Jak to zjistíme?
Vatikán - Přinášíme závěrečné poselství biskupské synody v Římě, která byla svolána na období 7.-28. října 2012. Biskupové světové církve se sešli na pozvání papeže Benedikta XVI. nad tématem nová evangelizace. Službu evangeliu v různých prostředích chtějí především orientovat na vydávání svědectví.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Jelikož Rok víry teprve začal, dovolím si ještě jednou mluvit o obrácení. Tentokrát nikoli o okamžitém, nýbrž o takovém, které probíhá postupně, a jeho „objekt“ si možná ani neuvědomuje, co se s ním děje. Je to alespoň trochu člověkem chtěné a alespoň částečně jím realizované obrácení (i když jako celek je vždy a především Božím dílem).
Mezi osobnosti víry, které patří k životu ostravsko-opavské diecéze, patří také bývalý spirituál olomouckého kněžského semináře P. Antonín Šuránek. Na letošní rok ovšem připadá nejen zmíněné třicáté výročí úmrtí P. Šuránka, ale v květnu uplynulo také 110 let od jeho narození.
Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
V předchozím čísle Aktivizačníku jsem mluvil o radosti v Pánu, která patří mezi základní znaky, provázející skutečné obrácení. Tento týden si trochu přiblížíme druhý takovýto znak, jímž jsou slzy pokání. Nejenom obrazné, ale mnohdy skutečné.
Ostrava- V den Slavnosti Všech svatých zveřejnilo Biskupství ostravsko-opavské na svých stránkách první životopis z cyklu Osobnosti víry. V tomto cyklu si chce diecéze během Roku víry připomínat každý měsíc svědky živé a statečné víry, kteří z diecéze pocházeli nebo v diecézi vydávali svědectví víry slovem i životem. Nepůjde vždy jen o kanonizované světce, ale někdy i o „skryté svaté všedního života“, jako například v případě řeholnic internovaných v Bílé Vodě, kterým je věnován první díl tohoto cyklu.
V souvislosti se slavností Všech svatých se na internetu objevil plakát s názvem „Veselí svatí Roku víry“, který je k dispozici pro každého, kdo si jej stáhne do počítače a vytiskne na své domácí tiskárně. Plakát najde využití například v rodinách, školách, kostelích nebo klubovnách pro děti. Plakát je k dispozici komukoliv, kdo jej využije výhradně jako pomůcku při vzdělávání. Je zakázáno jeho komerční využití.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Existuje starý vtip o tom, jak meteorolog na telefonický dotaz předpovídá silnou zimu na základě toho, že Indiáni už tři měsíce sekají dřevo. A přitom neví, že mu volá šaman, který to sekání dřeva nařídil... Někdy, bohužel, tak vypadá i náš život víry.
„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Zkus někdy vejít do kostela bez toho, aniž by ses zastavil u kropenky, aniž by ses přežehnal, aniž bys poklekl před svatostánkem. Jen vejdi a postav se zády ke svatostánku tak, abys byl co nejblíže ke zdi. Zadívej se na ni a představ si, že by ses měl přes tu zeď dostat. Holýma rukama. Tak se někdy pokoušíme projít životem...
Ostrava/Žilina - Ve spolupráci se žilinskou diecézí budeme pravidelně přinášet krátká duchovní zamyšlení k Roku víry. Slovenští kolegové naplánovali celkem 60 zamyšlení, které mají čtenáře aktivizovat k hlubšímu prožití Roku víry. Rubriku nazvali "aktivizačník". S laskavým svolením autora, budeme pravidelně jednou týdně nabízet čtenářům diecézních stránek překlady textů z webu žilinské diecéze .
Ostrava - Biskupství ostravsko-opavské vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Paulínky kartičku v českým a latinským textem Nicejsko-cařihradského vyznání víry. Žlutá kartička obdélníkového formátu má rozměr příloh knih Denní modlitby církve - breviáře. Kartičky budou rozdávány ve farnostech diecéze.
Ostrava - Apoštolská Penitenciárie ohlásila Dekretem podmínky k získání plnomocných odpustků vyhlášených papežem v rámci Roku víry. V pravomoci místního ordináře je stanovit v diecézi konkrétní příležitosti k získání odpustků.
Ostrava – Katolická církev má za sebou první týden Roku víry. Objevují se první přednášky, připravuje se diecézní pouť, vznikla speciální stránka pro katechety a řada dalších podnětů, jak se osobně zapojit a prožít tento rok milosti. K dispozici jsou také dvě prezentace, které jednoduchou formou prezentují Rok víry na základě dokumentů Svatého otce a historických souvislostí s 50. výročím zahájení 2. vatikánského koncilu.
Ostrava - Biskupství ostravsko-opavské vás zve na diecézní pouť do Říma v rámci Roku víry. Pouť se uskuteční za účasti sídelního biskupa ostravsko-opavské diecéze Mons. Františka Václava Lobkowicze, OPraem. Cesta do Říma se uskuteční ve dnech od 18. 2. do 23. 2. 2013 autobusy. Poutníci se během cesty do Říma zastaví také v Padově a Orvietu. Během pobytu v Římě bude na programu audience se Svatým otcem Benediktem XVI.
Ostrava - Již 11. října začíná Rok víry vyhlášený papežem Benediktem XVI. a jeho cílem je povzbudit víru věřících, kteří v každodenních těžkostech nepřestávají svěřovat svůj život Pánu.
Olomouc - Centrum pro katechezi při olomouckém arcibiskupství spustilo vlastní internetovou stránku věnovanou k Roku víry, který ve čtvrtek 11. 10. zahájil Svatý otec Benedikt XVI. Katecheté prezentaci k Roku víry připravili s cílem nabídnout kněžím, katechetům, animátorům a jiným pastoračním asistentům dokumenty, které byly vydány v souvislosti s Rokem víry a Synodou o nové evangelizaci.
Ostrava - Ve čtvrtek 11. října začíná Rok víry vyhlášený papežem Benediktem XVI., jeho cílem je povzbudit víru věřících, kteří v každodenních těžkostech nepřestávají svěřovat svůj život Pánu. Rok víry zahájí biskup František Václav Lobkowicz v katedrále Božského Spasitele v Ostravě ve čtvrtek 11. 10. při mši svaté v 18.00 hodin. Ve stejném čase bude mši svatou na zahájení Roku víry celebrovat v opavské konkatedrále Panny Marie generální vikář Mons. Martin David. Na bohoslužby jsou všichni srdečně zváni.Mše svaté k Roku víry budou sloužit také duchovní správci ve svých farnostech. Instrukce k této mši svaté je k dispozici v sekci Rok víry.
Ostrava - Jak budeme prožívat Rok víry v ostravsko-opavské diecézi? Tím se podrobně zabývá instrukce diecézního biskupa Františka Václava Lobkowicze. Rok víry začíná na podnět papeže Benedikta XVI. ve čtvrtek 11. října 2012 a potrvá až do 24. 11. 2013. "Přejeme si, aby tento rok vzbudil v každém věřícím touhu vyznat svou víru v plnosti a s novým přesvědčením, s důvěrou a radostí," sděluje instrukce biskupa Lobkowicze, která nabízí řadu podnětů i seznam akcí pro prožití Roku víry.
Dokument přináší řadu návrhů, jak Rok víry prožít. Ne náhodou se začátek Roku víry shoduje s výročím dvou významných událostí. Jde o padesáté výročí zahájení II. vatikánského koncilu a dvacáté výročí vyhlášení Katechismu katolické církve.
