„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)

„Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“

Pokud už máš nedělní mši svatou za sebou, tak si možná vzpomeneš, že přesně tato slova jsme zpívali jako odpověď k žalmu po prvním čtení. Vyjadřují základní pravdu naši víry. Nikdo jiný, nic jiného nás nedokáže nasytit, uspokojit, utišit, naplnit, potěšit, pozvednout, podepřít, přitáhnout... Jenom Ježíš!

Problém je v tom, že tomu nevěříme. Respektive věříme, když to vyslovujeme / zpíváme, ale nevěříme svým jednáním, svými postoji či snaženími. Máme mnoho jiných dober, které stavíme na roveň Ježíšovi.

Abys mě dobře pochopil - vůbec netvrdím, že nemáš vydělávat peníze, kupovat hezké věci, dobré jídlo, mít krásný dům či auto... To vše patří k životu. Ale nesmíš to ani za nic dělat bez Ježíše. Jako křesťan, jako ten, kdo je součástí Ježíšova těla, jako ten, kdo je jako ratolest naroubovaný na vinný kmen, jako ten, kdo je vsazen jako živý kámen do stavby církve, nesmíš mít větší dobro než Ježíše. A nejenom větší, ale ani stejné. Ježíš na prvním místě. Nikoli Ježíš historický, ale Ježíš živý, který od okamžiku křtu žije v tobě. Nikoli Ježíš, o kterém jsem četl (viz homilie papeže Františka z 23. června pro apoštolské nuncie), ale Ježíš, kterého jsem potkal.

Jestliže znáš Ježíše pouze z doslechu, z knih, z kázání, ale nikdy ses s ním nesetkal, budeš sice zpívat: „Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“, ovšem tvé srdce bude někde jinde. Ale dnes to můžeš změnit!

Začni vyznávat: „Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“ Opakuj tato slova a nech svou mysl, aby ti připomínala věci či lidi, které stavíš na roveň Ježíšovi, nebo dokonce nad něho. A svěřuj je Bohu, odevzdávej a opakuj: „Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“ Svatý otec František ve zmiňované promluvě řekl, že takovéto uctívání Boha nám velmi prospívá. Tehdy se totiž tvůj život jakoby dává do pořádku, věci, situace i vztahy se ukládají, uspořádají, a najednou můžeš vnímat, že do tvého srdce přichází pokoj, jistota, radost. Protože Hospodin je tvůj dědičný podíl. Najednou přestaneš být otrokem názorů jiných lidí, otrokem věcí, otrokem sebe sama. Staneš se svobodným v Kristu.

Umím si představit, jak říkáš: „Copak, jedna jediná věta by toto mohla udělat? Vždyť já se snažím celý život, a pořád to nejde...“

Ano, jedna jediná věta může urovnat tvůj život. Problém je totiž právě v tom, že se snažíme dělat věci vlastními silami. A když to nejde, tak to vzdáváme, rezignujeme, a to podprůměrné křesťanství, které kolem sebe vidíme, přijímáme jako normu a myslíme si, že jsme v pořádku, „vždyť všichni tak žijí“. Ty nebuď „všichni“! Ježíš má pro tebe víc než nějakou okresní soutěž. Má pro tebe Ligu mistrů! Má pro tebe mistrovství světa! Nechtěl bys jezdit na kole jako Sagan před miliony diváků? A Bůh to má pro tebe připravené, dokonce se to už děje: „Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.“ (Žid 12,1)

„Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem!“ Začni to ještě dnes vyznávat myšlením, slovy a skutky, a tvé křesťanství se dostane na novou úroveň. Bude opravdové, ne tradiční.

„A co moje pokušení, selhání?“ Přijmi pro ně příkaz i příslib svatého Pavla z dnešního čtení z Listu Galaťanům: „Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla“ (5,16). Uvidíš, že když začneš žít jako Boží dítě, hřích nebude pro tebe tak lákavý a ani nebudeš mít na něho čas. Určitě naroste síla i množství ďáblových útoků, ale když budeš mít Ježíše ve svém srdci na prvním místě, mnohem snadněji rozeznáš ďáblovy úskoky a v moci Ducha odmítneš veškeré zlo. Nezapomeň přitom, že je to cesta - že možná nejednou padneš, ale neboj se! Ježíš ti je mnohem blíž, než si umíš představit. A on je mocný! Nejmocnější!

Myšlenka na závěr: Víš, kdy jsi majitelem nějaké věci? Když ji dokážeš darovat nebo půjčit. Pokud to nedokážeš, jsi jejím otrokem. Tak žij jako svobodný v Kristu!

Modlitba na třicátý osmý týden Roku víry:

Můj Ježíši! Můj milovaný Ježíši! Měl jsem v životě mnoho dober, která jsem ti stavěl na roveň či dokonce byla pro mě důležitější. Velice toho dnes lituji. I toho lituji, že jsem se léta uspokojoval s jakýmsi odvarem své víry, s podprůměrným křesťanstvím. Od této chvíle chci být jiný - chci být na čele pelotonu a vyhrát své závody o nebe. Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem! Opravdu, ty, Hospodine, jsi mým dědičným podílem! Amen.

Máš někoho velmi rád? Dej mu přečíst tento Aktivizačník a popovídejte si o tom, co se zde píše.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák