Prašivá - Zasetí zrna – nadšení, profesionalita organizátorů a několik měsíců intenzivních příprav.

Klíčení a růst – chleby napečené pro pomoc chudým, ubrousky ušité účastnicemi seniorských aktivit zalévané modlitbami, dobrovolníci, začínající se zapojovat do příprav setkání a chystání programu…

Sklizeň – z několika zrnek organizátorů nakonec vyrostl lán obilí – 1 700 dětí, rodičů a prarodičů ze všech koutů diecéze, kolem stovky dobrovolníků a to vše se děje proto, jak řekl otec biskup při mši svaté, že živé zrno má od Boha sílu růst a vydat užitek.

Letošní sklizeň stála za to. Moderátorka Lída s pomocí scholy  z Hatě dokázala rozezpívat a naučit písničku všechny poutníky čekající na mši svatou. Poděkovala všem, kteří přispěli na interaktivní web www.prasiva2015.cz svým příspěvkem a tím pomáhali lidem bez domova. Jedním z „pekařů“ byl i otec biskup, který vzpomínal na jedno z minulých setkání, na kterém se z mnoha příspěvků vybralo na zvedátko do sprchy pro Elišku, která je na vozíčku a nemůže se sama pohybovat.  Otec biskup také poděkoval lidem z komunity Sant’ Egidio a předal jim šek na nakoupení chlebů pro chudé. 22. srpna přijedou do Ostravy a poprvé v tomto městě půjdou k lidem bez domova nakrájet a namazat jim chleby.  Již při čekání zaznívalo nadšené vítání se lidí, kteří se na Prašivé potkali po dlouhé době nebo nečekali, že se zrovna zde uvidí.

Při mši svaté otec biskup hovořil o chlapci z knihy Tajuplný ostrov od J. Verna, který po ztroskotání na pustém ostrově našel v kapse jedno zapomenuté zrno obilí, zasadil je a ono se rozmnožilo. Připomněl, jak je důležité naučit se děkovat.  

Po pikniku, na kterém si lidé navzájem nabízeli chleba, buchty a ovoce, se všichni vydali pěšky nebo auty na horu Prašivá ke kostelu sv. Antonína, kde na ně čekalo 24 stanovišť. Čtyřletý Kristiánek chodil od jednoho stanoviště ke druhému, a kde pro něho byly těžké úkoly, protože ještě neumí číst a psát, snažil se zapojit alespoň ochutnávkou hroznů. S vystrčeným jazýčkem od soustředění nosil na hlavě vodu nebo chodil po provaze, obíhal kostelík, aby za to dostal zrníčka pro chudé. Velmi hrdě je donesl do ošatky, a protože se mu tento pocit líbil, přidal ještě deset dřepů za dvě zrníčka. Domů jej babička s dědečkem vezli unaveného, spokojeného a voňavého od kouře ohýnku, na kterém se skauty pekl chlebového hada na stanovišti „Pečení chleba v přírodě“. 

Aničce z Ostravy se nejvíce líbilo skládání mozaiky a květinového obrazu. Velmi ji zaujalo stanoviště „Svátek nekvašených chlebů“, kde byla vyzvána, aby jako žena, která je světlem a teplem domova,  povstala, vztáhla ruce ke slunci jako by si je od něho nahřívala, pak se do něho pohybem rukou oblékla a rozprostřela je na mužské osazenstvo kolem stolu. Po celou dobu vyprávění o tomto svátku velmi pozorně naslouchala. Kluky zase velmi zaujal traktor, mletí obilí a obíhání kostelíka. Jedním z rekordmanů v obíhání byl Václav Skřivánek, který jej oběhl 50x. 

Otec biskup František se procházel mezi lidmi, mnozí k němu přicházeli si popovídat, nechat si podepsat památník nebo jen pozdravit jako jeden chlapec, který odněkud přiběhl, zatahal otce biskupa za rukáv, dychtivě pozdravil, a když jej otec biskup poznal, spokojeně zase odběhl. Setkání trvalo necelou minutu.

Po závěrečném požehnání na louce u kostela se poutníci rozcházeli a dobrovolníci, kteří se jim celé odpoledne věnovali, unavení, umluvení a vyprahlí od sluníčka, byli nadmíru spokojení, protože dokázali z jednotlivých obětí vytvořit velké požehnané dílo.

Jana Praisová