Previous Next Play Pause
Do naší diecéze se v dubnu vrátí pět zvonů zrekvírovaných za druhé světové války
Po Velikonocích do Školy Ducha svatého. Otevírají se dva kurzy
Vychází březnové OKNO s katechumeny, řeholníky i novoknězem
Společná diecézní cesta postní dobou 2024
Čas pro naslouchání i modlitbu: Večery milosrdenství v Ostravě

hrozova2Hrozová – Jen dvě památky mohlo nominovat územní pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě do soutěže Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost). Za Moravskoslezský kraj do celostátního kola postoupila obnova muzea v Bílovci a oprava kostela sv. Michaela v Hrozové na Osoblažsku. O cenu se v celé republice utká 27 památek, které byly obnoveny v loňském roce.

O vítězi ceny Patrimonium pro futuro rozhodne komise odborníků, rozhodovat bude však může i veřejnost. Hlasování na internetu urči, komu bude uděleno ocenění Památky děkují. Hlas si musí dobře rozmyslet, protože jej lze udělit jen jednou.

„Cílem vyhlášení Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro je podpořit vlastníky kulturních památek a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková.

Cena má podobu diplomu a pamětní plakety, kterou navrhla studentka Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou Hana Dýcková. Výherci jednotlivých kategorií získají kromě medaile roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.

hrozova3Kostel v Hrozové na Osoblažku, ve kterém se při rekonstrukci podařilo objevit vzácné gotické fresky, je nominován v kategorii obnova památky a restaurování. Památkový ústav na cenu navrhl římskokatolickou farnost v Hrozové-Rusíně a občanské sdružení Královský stolec, které se na obnově kostela podílely. Kostel vybudovaný kolem roku 1270 prošel v průběhu historie několika barokními přestavbami, při nichž byla mimo jiné v jižní zdi presbytáře vybourána nová okna.

Když loni restaurátoři Romana Balcarová a Filip Menzel odkryli zbytek dochovaných maleb, ukázalo se, že nástěnný cyklus v presbytáři přesahuje plochou i velmi cenný soubor maleb z druhé poloviny 13. století v Kyjích u Prahy, objednaných přímo pražskými biskupy. Na východní kápi klenby nad oltářem kostela v Hrozové je zobrazen Kristus v mandorle, kterou nesou dva andělé. Výjev doplňují symboly čtyř evangelistů, z nichž nejlépe je určen okřídlený býk sv. Lukáše dochovaným nápisem S+ LVCAS.

hrozova4Kristus s polodlouhými vlasy, úzkým hnědým vousem, velkýma očima a strnulým výrazem sedí na trůně s vyřezávaným opěradlem ukončeným dvojicí lilií; tento poměrně vzácný motiv má pravděpodobně italskou genezi anebo alespoň italizující cimabuovský charakter. Zbývající plochu klenebních kápí pokrývají velké postavy sboru svatých ochránců a mezi nimi níže situované drobnější scény a jednotlivé postavy.

Ačkoli se cyklus maleb nedochoval v úplnosti, lze konstatovat, že ze stylového hlediska se v nich prolíná románská malířská tradice, patrná například v kompozici trůnícího Krista, s relativně pokročilými gotickými přístupy. Rovněž je zřejmé, že na výzdobě se podílelo několik malířů, snad nestejného věku či alespoň nestejného školení. Postava archanděla Michaela prozrazuje v detailech poučení moravskou či obecněji středoevropskou malbou 70. a 80. let 13. století, což naznačuje, že soubor postav mohl být v odlehlé Hrozové namalován nejpravděpodobněji na samém sklonku 13. století, asi v 80. či 90. letech. Objev maleb s postavami světců v nadživotní velikosti zařadil kostel v Hrozové k k památkám středoevropského významu.

Pin It