„Brána k víře“ (Sk 14,27) je pro nás vždy otevřena.“ (Porta fidei 1)
Liturgie Velikonoční vigilie je od samotného počátku zaměřena na zvěstování Ježíšova zmrtvýchvstání. Pokud je dobře a správně slavena, první oznámení – symbolické – je hned na začátku při obřadu světla. Liturgické předpisy říkají: „Vigilii je třeba slavit v noci, tak aby začala po západě slunce“, tedy po tmě. V takovém případě je oheň a posléze velikonoční svíce prvním oznámením radostné zvěsti Ježíšova vítězství: světlo zvítězilo nad tmou!
Po průvodu do chrámu, spojeném se zapálením dalších svící (všimni si toho důležitého symbolu, že věřící si oheň předávají; nikdo si nezapaluje světlo svými zápalkami, ale světlo se šíří od Krista a v církvi – v kostele), následuje velikonoční chvalozpěv, který přímo říká: „Ježíš Kristus slavně vstal z mrtvých…“ Celý chvalozpěv je druhým oznámením vykoupení, které nám získal velikonoční Beránek.
Třetí dá na sebe trochu čekat. Je to zpěv Sláva na výsostech Bohu po sedmi čteních ze Starého zákona a po zpěvu sedmi žalmů. Jejich smyslem je ozřejmit spásonosný dialog mezi Bohem a člověkem v dějinách, kterým ne nadarmo říkáme dějiny spásy. Když se zdá, že Bůh se nikdy od člověka nedočká dokonalé odpovědi na svou lásku, církev jakoby v předzvěsti událostí Nového zákona zpívá radostné Gloria, protože vidí řešení, vidí dokonalou odpověď Bohočlověka Ježíše Krista.
Čtvrté oznámení Otcovy odpovědi na Ježíšovo utrpení a smrt je v slavnostním Aleluja. „Hospodinova pravice mocně zasáhla… Hospodinovým řízením se tak stalo.“ Tak zpíváme ve 118. žalmu.
A nakonec páté oznámení Ježíšova zmrtvýchvstání je v evangeliu, když o něm mluví nejprve anděl a poté sám Ježíš, který se zjevuje ženám, běžícím od hrobu.
Vnímáš moudrost církve při sestavování liturgických obřadů? Vůbec nejde o to, aby obřady byly dlouhé, ale o to, aby naše radost rostla. Když vyhraje nějakou soutěž tvůj oblíbený sportovec nebo tým, tak hledáš zprávy na internetu a dokážeš je číst i stokrát, i když jejich podstatu znáš: tvůj favorit vyhrál. A přesně to samé dělá církev v této noci: mnoha způsoby říká svým dětem, že náš favorit zvítězil!
A my mu pak slibujeme věrnost, když v liturgii křtu obnovujeme své křestní sliby před tváří celého nebe (litanie ke všem svatým nám to připomínají), a vyjadřujeme ochotu i připravenost stát vždycky po jeho boku. On naše sliby přijímá a dává nám sám sebe v eucharistii, abychom byli s to svým slibům dostát. Dialog lásky neskončil u prázdného hrobu. Probíhá v celé církvi i v životě věřících.
Nádhera! Neumím jiným slovem vyjádřit to, co ve mně liturgie Velikonoční vigilie každým rokem vzbuzuje. Bez ohledu na to, jak krásně a důsledně, či povrchně a lhostejně je (ne)připravena.
V některých regionech bývá však i šesté oznámení Ježíšova vítězství nad smrtí, hříchem a ďáblem – je to průvod se Vzkříšeným Kristem. Když jsme naplno prožili radost v kostele, neseme ji ven do světa, aby lidé, kteří s Ježíšem nežijí, viděli na nás, že se stalo něco mimořádného a úžasného. Zpíváme celou silou, doprovázíme Ježíše v eucharistii a budíme všechny, kdo spí, protože se stalo něco podivuhodného: Ježíš vstal z mrtvých!!! Anebo – pokud se průvod dělá v neděli odpoledne – tak zaujmeme svou radostnou hlučností (je třeba vzít s sebou bubny, kytary, trumpety, píšťaly…) všechny, kdo tráví Velikonoce u televize či na cestách. Naše radostné svědectví je pro ně velmi důležité, protože to je možná jedna z mála možností, kdy se v nich objeví otázka: „Z čeho se ti lidé radují?“
Vím, že k takovému slavení Velikonoc musíme dozrát, dospět. Pokud ve tvé farnosti tuto noc nebylo slyšet radostné výkřiky, pokud lidé vycházeli po dlouhých obřadech z kostela jen a jen unavení, bez špetky nadšení, netruchli příliš. Udělej však vše pro to, aby tvá radost byla nakažlivá, že by za rok na základě tvého svědectví bylo ve vašem kostele více radostných bláznů pro Krista.
Kristus vstal z mrtvých! Vpravdě vstal!
Bože, tvůj jednorozený Syn slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe; prosíme tě: dej, ať ve světle jeho vzkříšení vstaneme k novému životu, a obnov nás svým Duchem, abychom směřovali k tobě do nebeské slávy.
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk
Překlad: P. Dr. Marcel Puvák
